I když se více než polovina personalistů na počátku války na Ukrajině domnívala, že uprchlíci pomohou vyřešit problém s nedostatkem pracovníků, aktuální údaje naznačují, že poptávka se spíše nepotká s nabídkou. „Skutečnost, že profesní struktura uprchlíků neodpovídá potřebám českých firem, v našem posledním průzkumu potvrdilo 38 procent personalistů,“ konstatuje ředitelka personální agentury Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková. Naopak téměř 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny a mnoho dalších z Běloruska, kteří mají požadovanou kvalifikaci, kvůli válce na český pracovní trh zřejmě nedorazí.
Do problémů se kvůli nedostatku pracovní síly již dostaly některé průmyslové firmy. „Existují případy, kdy společnosti přijaly zakázky právě v souvislosti s náborem na Ukrajině. Nyní zaměstnance nejsou schopny získat a výsledkem je přebírání zakázek sesterskými společnostmi v jiných regionech a propouštění stovek českých zaměstnanců. A to nemluvíme o subdodavatelích, kteří tím rovněž přijdou o plánovanou práci. Hrozí tedy lavinový efekt, který se dotkne i českých kmenových zaměstnanců,“ vysvětluje ředitel společnosti Grafton Recruitment Martin Malo. Mezi nejvíc žádané pořád patří kvalifikovaní pracovníci v oblasti průmyslové výroby, automobilové výroby, logistiky a stavebnictví.
Do kterých zemí směřují uprchlíci z Ukrajiny:
Nenaplněná očekávání
Ani obory, které doufaly, že si s příchodem uprchlic polepší, změnu k lepšímu nezažily. Gastronomie, která by podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) mohla zaměstnat deset až patnáct tisíc uprchlíků z Ukrajiny, žádný příliv zájemců o práci nezaznamenala. „Důvodem může být špatná informovanost uprchlíků o tom, které obory aktuálně potřebují pracovní sílu nejvíc. Zaměstnavatelé se sice mohou dozvědět, kolik běženců je v konkrétním městě, ale už nevědí, ve které jeho části se nacházejí,“ vysvětluje restauratér a garant projektu Moje restaurace za AMSP Luboš Kastner.
Je přesvědčený, že pokud Ukrajinci hledají práci v gastronomii, kontaktní centra by jim měla doporučovat, aby si vyhledali nejbližší stravovací podniky v okolí svého bydliště a ozvali se jim se zájmem o místo. „Gastronomie nabízí časově flexibilní úvazky, proto je obzvlášť vhodným oborem pro matky s dětmi,“ doplňuje.
Strach z přísnější mobilizace
Další rána by český pracovní trh čekala, kdyby byl na Ukrajině opakovaně předložen a tamním parlamentem schválen návrh přísnějšího zákona o mobilizaci. Ten by měl upravit pravidla pro všeobecnou mobilizaci a zásadním způsobem zpřísnit jejich neuposlechnutí. Ukrajincům, kteří by se z ciziny nevrátili domů bránit svou vlast, by nehrozila pouhá pokuta ve výši několika desítek eur, ale rovnou propadnutí majetku.
Poprvé byl návrh předložen v půlce dubna, tamní parlament ho ovšem nepodpořil. Dá se nicméně očekávat, že v návaznosti na současnou situaci na východě Ukrajiny bude v pozměněném znění znovu předložen. Současná pravidla pro všeobecnou mobilizaci se netýkají mužů, kteří se aktuálně nacházejí mimo Ukrajinu. Toto potvrdil ve svém prohlášení ukrajinský velvyslanec v České republice již koncem února. Přesto někteří ukrajinští pracovníci údajně dostali povolávací rozkazy už na začátku války.
„V případě, že by vyšel zákon zaměřený na návrat Ukrajinců do vlasti, a to v podobě, jakou představil prezident Zelenskyj, tedy zahrnující povinnost návratu všech mužů ve věku 18 až 60 let s velmi vysokými pokutami při nedodržení, mám obavu, že by většina ukrajinských mužů skutečně odjela. To by znamenalo obrovské ohrožení pro českou ekonomiku. Proto je nevyhnutelné urychleně reagovat,“ varuje Malo.
Diverzifikace a nábor do kmene
Jedním z dostupných řešení je podle personalistů diverzifikace zdrojů zahraničních pracovníků. Zatímco na pracovníky z Ukrajiny se v rámci programu Kvalifikovaný zaměstnanec vztahuje kvóta 40 tisíc pracovníků ročně, na ostatní země, na které se zmíněný program vztahuje, zbývá v součtu méně než deset tisíc pracovníků. Víc jich v rámci programu do České republiky přijít nemůže.
„Pokud mají čeští průmyslníci ambici naplnit už zasmluvněné nebo nové objednávky, počet příchozích zahraničních zaměstnanců stačit nebude a vláda by se tímto rizikem měla seriózně zabývat. Jediným správným řešením je zvýšit kvóty na pracovníky z jiných zemí, než je Ukrajina,“ říká Malo. V úvahu podle něj připadá zejména Asie, především Filipíny, Indie či Bangladéš, z postsovětských zemí pak Moldavsko, Kazachstán a Gruzie.
Nejistotu v dodávkách zahraniční pracovní síly by mohl vyřešit i nábor kmenových zaměstnanců. „Zatímco dříve bylo běžnější zaměstnávat cizince jako agenturní pracovníky, nyní se situace začíná pomalu měnit. Zaměstnavatelé jsou s těmito lidmi většinově spokojení a stále častěji je tak chtějí nabírat přímo do kmene,“ dodává Gabriela Hrbáčková. Cizince do zaměstnaneckého kmene hledá podle průzkumu Hofmann Personal 38 procent českých firem. Pro zhruba třetinu dotázaných personalistů, kteří hledají kmenové zaměstnance i mezi cizinci, je však obtížné najít v cizině efektivní náborové kanály a poté vybrat nejvhodnějšího kandidáta.
