Babiš později novinářům ve Sněmovně řekl, že pro obnovení trestu smrti není, jen se dokáže vcítit do pocitů rodiny zavražděné školačky. Devítiletou dívku podle policie minulý týden znásilnil a zavraždil pětadvacetiletý muž, který patří k širšímu okruhu příbuzných. Od pátku je podezřelý muž ve vazbě.
„Nic takového jsem neřekl. Reagoval jsem na to, že kdybych byl táta té holčičky, kterou znásilnili a zabili, tak bych toho vraha asi zabil,“ řekl ve Sněmovně Babiš s tím, že nechtěl podpořit znovuzavedení trestu smrti. „Mám čtyři děti a dvě vnučky, umím se vcítit do pozice té matky a je to hrozný,“ dodal Babiš.
Trest smrti byl v tehdejším Československu zrušen v roce 1990. Za výjimečný trest se od té doby považuje odnětí svobody na 20 až 30 let či doživotí. Zákaz trestu smrti obsahuje Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR.
Trest smrti zakazuje Charta základních práv Evropské unie. Je naopak obvyklý v některých afrických zemích, téměř celé Asii a v některých státech USA.
V Česku se diskuse o obnovení trestu smrti rozpoutávají obvykle právě po brutálních zločinech. Pokud by Česko hrdelní trest znovu přijalo, poruší mezinárodní dohody, k nimž se připojilo.
Trest smrti byl v ČR zrušen krátce po pádu komunistického režimu |
---|
Trest smrti byl v bývalém Československu zrušen s účinností od 1. července 1990. Rozsudky smrti vynesené před tímto datem byly změněny na doživotí. |
Zrušení institutu trestu smrti navrhla parlamentu tehdejší federální vláda, jež k tomuto rozhodnutí dospěla většinou hlasů. Vládní návrh vysvětloval tehdejší generální prokurátor ČSFR Tibor Böhm tím, že trest smrti je nehumánní a nelze ho zdůvodnit jinými než pragmatickými argumenty. Je trestem absolutním a nenapravitelným v případě justičního omylu. Böhm v této souvislosti také upozornil, že zrušení trestu smrti je podmínkou pro vstup republiky do „klubu skutečně demokratických států“. |
V lednu 1991 byl zákaz trestu smrti zahrnut do Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. V témže roce se Československo připojilo k dohodě Rady Evropy, která zakazuje vynášet a vykonávat tresty smrti. Všechna tato ustanovení přejala jako nástupnický stát v roce 1993 do svého právního systému i Česká republika. |
Nejvyšším možným trestem v ČR je nyní podle trestního zákoníku, účinného od ledna 2010, doživotí. Výjimečným trestem se rozumí též trest odnětí svobody od 20 do 30 let. |
Trest smrti platil v Československu od vzniku samostatného státu v roce 1918. Nová republika jej převzala z rakouského právního řádu. Absolutní trest pak zůstal zachován i v pozdějších úpravách trestního práva až do roku 1990. |
Celkem bylo v letech 1918 až 1990 v Československu popraveno na 1207 lidí (nezahrnuje popravy za německé okupace). Nejvíce poprav se uskutečnilo od května 1945 do konce roku 1948, kdy bylo popraveno na 750 osob, z toho přes 730 na základě takzvaných retribučních dekretů. Podle nich mimo jiné mimořádné lidové soudy soudily „nacistické zločince, zrádce a jejich pomahače“. |
Poslední poprava v bývalém Československu se konala 8. června 1989 v Bratislavě. Devětadvacetiletý recidivista Štefan Svitek ze slovenského Brezna dostal absolutní trest za to, že umlátil sekerou manželku a dvě dcery. |
Poslední poprava v nynější ČR byla vykonána 2. února 1989. Popraveným byl Vladimír Lulek z Hradce Králové (34) odsouzený v lednu 1988 za pětinásobnou vraždu a pokus o vraždu. |
Poslední ženou popravenou v Československu se 12. března 1975 stala čtyřiadvacetiletá Olga Hepnarová, která trest dostala za to, že v červenci 1973 úmyslně vjela nákladním automobilem mezi lidi na zastávce tramvaje v Praze 7 a zabila osm lidí. |
Ve světě v současné době má ve svých právních řádech trest smrti přes 90 zemí, z toho asi 35 států ho neuplatňuje, tedy nepopravilo nikoho během posledních deseti let. |
Světové tabulky v počtu poprav vede dlouhodobě Čína. Počet popravených v Číně je státním tajemstvím, podle odhadů je ale v této zemi každoročně vykonáno několik tisíc rozsudků smrti. V Číně se navíc trest smrti ukládá i za nenásilné zločiny (podvody či úplatky). Na druhém místě je Írán, kde bylo v loňském roce popraveno 369 lidí, následuje Irák se 169 popravenými. Z evropských zemí praktikuje trest smrti pouze Bělorusko. |