Babišovy odhady se nenaplnily. Příjmy z herních automatů spadly o miliardy
V příjmech státního rozpočtu je další díra, kterou musí vláda Andreje Babiše (ANO) zalepit. Celkový loňský daňový výnos z technických hazardních her se podle údajů ministerstva financí, které má deník E15 k dispozici, propadl oproti roku 2017 o dvě pětiny na 5,2 miliardy korun. Stát tak vybral o tři miliardy méně. Celkově na daních z hazardu stát loni získal devět miliard, což je rovněž o tři miliardy meziročně méně.
Pro letošní a příští rok odhaduje úřad Aleny Schillerové (ANO) u příjmů z hazardu další pokles v řádu nižších stamilionů. Loňský třímiliardový výpadek je pro srovnání obdobný, jaké budou náklady státní pokladny kvůli úlevám pro firmy za zrušení takzvané karenční doby a proplácení i prvních tří dnů nemocenské. Ministerstvo tvrdí, že nižší inkaso z výherních automatů očekávalo. „Jedním ze základních cílů nové hazardní legislativy platné od ledna 2017 bylo snížení dostupnosti technických her, což mělo vést a také vedlo ke snížení míry jejich hraní,“ uvedla Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva financí.
Velký meziroční rozdíl podle ní způsobil předloňský rekord, kdy příjmy z hazardu přesáhly dvanáct miliard. „Provozovatelům heren dobíhala stará povolení a nová regulace na ně ještě v plném rozsahu nedopadla. To se stalo až v minulém roce,“ dodala. Dřívější odhady Babiše, který normy jako bývalý ministr financí a šéf státní pokladny prosadil, byly jiné.
„Dodatečně získaných 1,9 až 2,3 miliardy bude sloužit k financování sportu,“ obhajoval v minulém volebním období návrh na zvýšení daně z technických her z dvaceti na třicet pět procent a denního poplatku za přístroj z 55 na 80 korun. Ministerstvo v současnosti vyzdvihuje, že ze sedmi a půl tisíce legálních heren zbývá jen 1800. „Hráčů v kamenných provozovnách ubylo, ale celkově jich neubývá. Přesunuli se do černých heren a na internet,“ míní bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Kvůli ochlazování ekonomiky hledá nyní vláda zdroje na plnění svého programu. Shoduje se na nové digitální dani a vyšším zdanění tabáku, tvrdého alkoholu a právě hazardu.
Debata se vede o kurzových sázkách, loteriích, bingu a o živých hrách, jako je například ruleta či poker, kde daň vzrostla na dvacet tři procent. „Je třeba respektovat ekonomickou situaci provozovatelů technických her, aby případné vyšší zdanění nevedlo k jejich přechodu do ilegality,“ podotkla Fuksová.
