Zdražení tabákových výrobků a tvrdého alkoholu, vyšší zdanění hazardu nebo uzákonění nové digitální daně by v příštím roce mohly vynést státu okolo osmi miliard korun. Odhaduje to ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (ANO), které změny prosazuje.
Vládní sliby by to však pokrylo jen částečně. Jen další růst důchodů nebo zvýšení rodičovského příspěvku mají stát přes sedmnáct miliard. Podle některých prognóz se navíc rozpočtové příjmy s očekávaným zpomalením ekonomiky mohou propadnout o několik desítek miliard.
Šéf ČSSD Jan Hamáček s úpravou spotřebních daní souhlasí. „Jen vyšší zdanění kořalky by přineslo několik miliard,“ řekl.
Zatímco z tabáku plyne státní pokladně až šedesát miliard ročně, z tvrdého alkoholu asi sedm miliard. „Určitá rezerva to tedy je,“ souhlasí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Ministerstvo spočítalo, že zdražení krabičky cigaret o čtyři až pět korun by vyneslo čtyři miliardy ročně. Možné inkaso z alkoholu zatím nevyčíslilo, protože zvažuje parametry.
Velkou šanci na schválení v Poslanecké sněmovně má nová digitální daň. Kromě ANO a ČSSD podporují její zavedení komunisté a Piráti.
Podle úřadu Schillerové by tříprocentní odvody z reklamy například na Googlu nebo Facebooku, které se chystá zavést Rakousko, vygenerovaly Česku jednu miliardu ročně. Sousední země nyní čeká na březnové jednání ministrů financí EU.
„Je to daň nad rámec daně z příjmů. Musí se posoudit, jestli by se na to vztahovaly smlouvy o zamezení dvojímu zdanění,“ uvedla Schillerová.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru za Piráty Mikuláš Ferjenčík je jednoznačně pro. „Ministerstvo si konečně všimlo, že zatímco Google tady zaplatí nějakých osm milionů korun, Seznam miliardu. To vnímám jako problém,“ řekl.
Sociální demokracie s KSČM tlačí premiéra Andreje Babiše (ANO) k zavedení sektorové daně pro banky. Babiš to však odmítá. Argumentuje tím, že finanční domy by zvýšily svým klientům poplatky.
Místopředseda ČSSD Roman Onderka by snížil výdaje na levné jízdné pro seniory a studenty, které platí od loňského září. „Pokud by 75procentní slevu měli jen senioři nad sedmdesát let, stát by na úhradě dopravcům zaplatil ročně nikoliv šest miliard, ale jen jednu miliardu,“ vypočítal.
Schillerová i ministerstvo dopravy by však s vyhodnocením dopadů zlevněných jízdenek počkali minimálně do podzimu.
