Možnou podporu úřednické vlády ale socialistům komplikuje kauza kolem splacení milionových dluhů prezidentského kandidáta a ministra financí Jana Fischera. Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc přesto Fischerovi věří více než předchozímu strážci státní kasy. „Pro mě je Jan Fischer důvěryhodnějším ministrem financí než Miroslav Kalousek, stejně tak je i kompetentnější,“ řekl Tejc.
Podle něj se s prezidentem shodli, že by se neměla vracet pravicová koalice. „Každý máme jiné cesty, jak tomu zabránit,“ dodal po víc než dvouhodinovém jednání v Lánech. Pokud by Rusnokův kabinet důvěru ve sněmovně nezískal, je dle Tejce jednou z možností sestavení zřejmě menšinové vlády sociální demokracie.
O tom, zda poslanci ČSSD vysloví úřednické vládě důvěru, chce strana rozhodnout nejpozději 6. srpna. Pro Tejce je obava z možného návratu vlády pravicové vlády silným argumentem. „Budu se o tom snažit přesvědčit i celý klub,“ konstatoval Tejc. Poslanci by o konečném stanovisku měli jednat společně s vedením strany.
Vláda vznikla v rozporu s ústavní tradicí
„Pan prezident se mě snažil přesvědčovat o tom, že Rusnokova vláda si zaslouží důvěru, já jsem mu sdělil, že podle našeho názoru je to vláda, která vznikla v rozporu s ústavní tradicí,“ prohlásil po dvouhodinovém jednání s prezidentem Zemanem předseda klubu poslanců ODS Marek Benda.
Politik zároveň potvrdil známý názor občanských demokratů, že kabinet Jiřího Rusnoka vznikl v rozporu s principy parlamentní demokracie. „Už její první kroky jsou vysoce expanzivní. Chovají se jako na dobytých územích, asi si fakt myslí, že tady budou vládnout déle než 30 dní,“ doplnil poslanec ODS. Úřednickou vládu odmítl i šéf klubu TOP 09 a STAN Petr Gazík, který v pondělí ze Zemanem jednal jako poslední.
Rusnok našel společnou řeč s Bártou
O možné důvěře vyjednává i premiér Rusnok, dopoledne se sešel s předsedou Věcí veřejných Vítem Bártou. Oba pak řekli, že se ve většině bodů shodli. S VV prezident jednal už v neděli.
Rusnokovu vládu Zeman jmenoval poté, co kvůli kauze kolem své blízké spolupracovnice a přítelkyně Jany Nagyové rezignoval premiér Petr Nečas. Učinil tak navzdory nesouhlasu stran a tvrzení bývalé koalice, že ve Sněmovně disponuje většinou 101 hlasu.
