Boj o vymáhání pohledávek. Exekutorům vadí ztráta pravomocí, přou se s ministerstvem i Celní správou
Exekutorská komora zkouší zvrátit chystaný přesun některých pravomocí soudních exekutorů ve vymáhání pohledávek na Celní správu. Celý proces vymáhání se údajně má stát méně efektivním a zároveň dražším. Jen vymáhání justičních pohledávek, které mají celníci na starosti od minulého roku, mělo podle výpočtu exekutorů stát už kolem půl miliardy korun. Jak Exekutorská komora došla k oné částce, však není jasné ani Celní správě, ani redakci e15, která měla možnost nákladová data od celníků analyzovat.
Celníci začali pravomoci k vymáhání justičních pohledávek, tedy těch vzniklých státu při soudních jednáních, přebírat v průběhu loňského roku. Suma uváděná exekutory nicméně podle celníků „naprosto neodráží skutečnost“. A to ani ve chvíli, kdy se do ní zahrnou jak platové výdaje, tak náklady na technické vybavení či budovy. „Není nám známo, z jakých dat Exekutorská komora vycházela,“ reagovala tisková mluvčí celníků Hana Prudičová. Z dat, které Celní správa redakci poskytla, vyplývá, že ty nejvyšší náklady, tedy platy pracovníků, kteří se vymáháním zabývají, činí zhruba 190 milionů korun.
„Je nutné doplnit, že tito pracovníci se zabývají vymáháním veškerých daňových nedoplatků, které celní správa vymáhá, přičemž justiční pohledávky činí v současné době 1,6 miliardy korun. Celkové nedoplatky evidované celní správou pak činí 15,2 miliardy korun,“ doplnila Prudičová. Dopočítání nákladů souvisejících s provozem podle ní není reálně možné. Výše nákladů na provoz však rozhodně nedosahuje 300 milionů.
Exekutoři zároveň viní celníky z nízké efektivity. Podle nich zvládli vymoci jen zhruba tři procenta justičních pohledávek, zatímco exekutoři dříve zhruba desetinásobek, to vše samozřejmě s nulovými náklady pro státní rozpočet. „Dokud justiční pohledávky vymáhali soudní exekutoři, nebyly náklady pro státní rozpočet žádné, neboť v rámci principu zavinění hradí náklady na soudní exekuci dlužník,“ říká prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík s tím, že motivace ze strany Celní správy není dostatečná na rozdíl od exekutorů, jejichž odměna je závislá na úspěšnosti vymáhání.
Zmíněná tři procenta úspěšnosti se však podle celníků týkají pouze nedoplatků, u nichž byl vydán exekuční příkaz. „Nicméně řada z nich je placena dobrovolně již na základě vyrozumění o nedoplatku,“ doplňuje Prudičová, která zároveň upozorňuje na dlouhou dobu vymáhání pohledávek, která se může protáhnout až na dvacet let, díky čemuž v průběhu času efektivita postupně stoupá.
Ministerstvo financí navíc zdůrazňuje, že při vymáhání pohledávek je nutné zohledňovat více faktorů, nikoliv pouze ten finanční. „Jakkoli lze chápat podnikatelský záměr exekutorů lobbovat za zvýšení objemu vlastních zakázek, úlohou státu, coby regulátora, je udržet systém tak, aby nezohledňoval pouze jedno kritérium, tedy výnosnost realizovaných exekucí, ale také další aspekty,“ uvedla Gabriela Krušinová z odboru komunikace ministerstva s tím, že je potřeba brát ohled na zachování sociálního smíru či neprohlubování dluhových pastí.
Další předávka agendy
Zástupci exekutorů se zároveň obávají, že na základě novely projednávané aktuálně v Poslanecké sněmovně přejdou pod Celní správu i takzvané veřejnoprávní pohledávky, což jsou všechny týkající se například dopravních či živnostenských pokut, místních poplatků či dluhů na pojistném. Podle nich přitom ani neproběhlo vyhodnocení efektivity v případě justičních pohledávek a další přenesení pravomocí je tak neopodstatněné.
Ministerstvo financí však situaci vidí odlišně. „Pravdou je, že není navrhována věcná změna oproti dnešnímu stavu a rozsah působnosti celní správy při vymáhání veřejnoprávních pohledávek se podle tohoto ustanovení nemění,“ vysvětluje ministerstvo.
Podobně se k chystaným změnám staví i Celní správa. „Již od roku 2006 vymáháme naprostou většinu pohledávek uložených jinými orgány státní správy v režimu správního řádu, zejména pokut. U pohledávek ukládaných v režimu daňového řádu je úprava navržená v celnickém balíčku (navrhovaná úprava aktuálně projednávaná v Poslanecké sněmovně, pozn. red.) taková, že se pouze rozšiřuje o další možnost vymáhání, kde předání Celní správě bude stát na stejné úrovni vedle vymáhání vlastními silami nebo za využití soudního exekutora. Bude tedy záležet na výběru správce daně, kterou možnost zvolí,“ dodává Prudičová.
Finanční policie
Exekutorská komora dále upozorňuje mimo jiné na možný vznik „finanční policie“ v podobě celní správy a s tím údajně spojené negativní dopady na dlužníka. Zatímco soudní exekutoři podle ní vymáhají civilně a diskrétně, zásah uniformovaných celníků údajně neúměrně společensky poškodí dlužníka a nepomůže mu s návratem do řádného života.
I proti tomuto výroku se ale ministerstvo financí ohradilo. „Agendu vymáhání u Celní správy České republiky nevykonávají uniformování celníci, ale civilní zaměstnanci. Asistenční služba Policie ČR, popřípadě uniformovaní příslušníci Celní správy ČR, nastoupí pouze v případech, kdy je toho zapotřebí s ohledem na rizikovost prostor, ve kterých je potřeba některé způsoby exekuce provést,“ uvádí rezort.
VIDEO:V Americe se líp shání lidi. Z Trumpa jsme ale všichni nervózní, řekl Kren ze Safetiky pořadu FLOW
