Boj proti daňovým únikům. Státy si vyměňují informace o cizích kontech

Bankovní účet, ilustrační foto

Bankovní účet, ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Údaje o desítkách tisíc zahraničních klientů a stamilionových částkách na jejich účtech předávají letos banky Specializovanému finančnímu úřadu ČR.

Záchrana bank z peněz daňových poplatníků během finanční krize přiměla vlády přitvrdit v boji proti daňovým únikům. Finanční instituce teď musejí ve velké míře oznamovat daňové nerezidenty, což jsou lidé, kteří platí většinu daní mimo Česko. Týká se to stavu účtů, hrubé výše úroků nebo dividend uhrazených či převedených na účet. Vyžaduje to automatická výměna informací v daňové oblasti, takzvaná CRS, která platí od loňska.

„Rok 2016 je tedy prvním rokem, za nějž mají finanční instituce povinnost informace poskytnout, a to během roku 2017,“ upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars. I dříve si státy podobné informace vyměňovaly, ale ne v takovém rozsahu. Údaje mají banky zasílat Specializovanému finančnímu úřadu České republiky.

Bankovní domy celou záležitost zjevně vnímají citlivě. Na dotazy deníku E15  neodpověděly Česká spořitelna, ČSOB, Equa Bank a Raiffeisenbank. Zbývající banky poskytly jen částečnou odpověď. Konkrétnější byla jen Komerční banka. 

Je zřejmé, že bankovní domy budou nahlašovat přinejmenším desítky tisíc klientů, kterých se povinnost týká. „Komerční banka za rok 2016 oznamovala zhruba dvacet tisíc klientů, daňových nerezidentů,“ říká Michal Teubner z KB. Podobné to bude jistě i u dalších velkých bank. V případě Moneta Money Bank se oznámení týkalo stovek klientů. Air Bank uvedla, že to byl zlomek klientů „v řádu nízkých jednotek procent“.

Nejčastěji se to týkalo klientů ze Slovenska, Ukrajiny, Německa, Polska, ale také ze Spojených států. Konkrétně u Komerční banky to platilo pro majitele účtů z padesáti zemí. Oznámení se navíc mohou týkat velkých částek. „V rámci CRS reportu byly oznámeny příjmy v řádu stovek milionů korun. Nejvyšší částky se týkaly hrubých příjmů z prodeje finančního majetku,“ dodává Teubner.

Zahraniční berňáky tím získají informace, které mohou využít k výběru daní. „Vlastníci zahraničních účtů si poměrně často neuvědomují, že v zemi svého daňového rezidentství mají povinnost zdaňovat své celosvětové příjmy,“ říká Ivanco. Pokud se cizinci vyhýbají placení daní nebo je platí v nesprávné výši či zemi, mohou je cizí úřady vyzvat ke správné úhradě.

Stejné údaje ze zahraničí získá i Česká republika. „Letos budou vyměňována data za rok 2016 mezi zhruba padesáti státy, v příštím roce to budou data za rok 2017 mezi přibližně 120 zeměmi,“ uvádí mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Výměna daňových informací se týká rovněž proslulých daňových rájů, jako jsou Kajmanské ostrovy, Britské panenské ostrovy, Bermudy nebo například Švýcarsko, hkde měla svá konta celá plejáda tuzemských miliardářů. Jednalo se mimo jiné o privatizátora hnědouhelné Mostecké uhelné společnosti Antonína Koláčka, pražskou šedou eminenci Romana Janouška nebo například majitele skupiny Czech Coal Pavla Tykače.