Naučte se názvy úzkých hrdel světového obchodu. Pár průlivů drží v šachu miliardy lidí
- Hormuzská úžina připomněla křehkost světového obchodu.
- Ropa, LNG i další suroviny míří přes několik zranitelných tras.
- Závislost na ropě může časem klesat, riziko přerušených dodávek ale nezmizí.
Někteří si letos možná poprvé na mapě našli Hormuzskou úžinu. Ti ostatní si připomněli, proč je do tohoto průlivu ústící Perský záliv klíčový pro světový obchod s ropou. Pro další se pak stalo novým poznatkem, že jde o klíčový bod také pro dodávky LNG, ale i mnoha jiných komodit, jejichž nedostatek nám v konečném důsledku zdraží téměř vše. Tou úplně nejhorší zprávou ale je, že tohle zřejmě nebyl poslední případ, kdy se jedno z takzvaných úzkých hrdel světového obchodu stalo rukojmím ozbrojeného konfliktu.
Málokdo mohl uniknout zprávám, že přes Hormuzský průliv proudí běžně objem ropy a plynu ve výši jedné pětiny, respektive čtvrtiny celosvětového obchodu. Krom toho tudy ale proudí další důležité komodity, jejichž důležitost je značná, i když možná není patrná na první pohled. Jako třeba hnojiva nebo hliník. Krize jako tato nám zas a znova připomínají, jak jsme i v jednadvacátém století závislí na danostech geografie. Pár dronů ve vzdálené mořské úžině nebo vzpříčená loď v dalekém průplavu a o tisíce kilometrů jinde se nám protáčejí panenky z čísel na totemu benzinové pumpy.
Hormuz už známe, ale co Bab-al Mandab?
Pokud na vás z řádků výše padá úzkost, mám pro vás dobrou a špatnou zprávu. Ta dobrá je, že dokud se nabídka na jedné straně potkává s poptávkou na druhé, tyhle nepříjemnosti se vždy nějak vyřeší. Ačkoliv naše peněženky z toho trpí. Tou špatnou zprávou je, že úzkých hrdel dopravy je na světě víc a pravděpodobně o nich v budoucnu uslyšíme častěji.
Hormuzu podobným, a navíc ve stejném regionu se nacházejícím místem je Bab-al Mandab na protilehlém pobřeží Arabského poloostrova. Oblast, kterou proudilo zhruba 10 procent světového obchodu s ropou do doby, než tamní Hútíové, jinak též spojenci Íránu, tuto tepnu v roce 2023 přiškrtili.
Od té doby objem ropy transportované touto úžinou klesl na polovinu. Brána nářků, jak zní překlad názvu tohoto místa, je ještě užší než Hormuz. Není možná tak významný z hlediska obchodu s ropou, bohužel pro světový obchod se nicméně jedná o důležitou spojnici, která spolu se Suezským průplavem významně zkracuje cestu zboží z Asie. I zde jsme jen jednu raketu, dron nebo jeden nepozorný pohyb kormidlem od problémů. Mnozí si jistě vzpomenou na vzpříčenou nákladní loď Ever Given na jaře roku 2021 a na to, kolik vrásek různým dodavatelům a spotřebitelům nadělala.
Malacká úžina i Panamský průplav
Ještě něco někde? To si pište. Malacká úžina mezi Malajským poloostrovem a Sumatrou, v nejužším bodě široká necelých 70 kilometrů, která je zároveň jednou z nejrušnějších na světě a přes niž proudí ještě více ropy než přes Hormuz v plné síle. Zapomenout nesmíme ani na Dardanely a Bospor, Panamský průplav nebo Dánské úžiny. Všechna tato místa se vyznačují vysokou hustotou dopravy často kritických komodit v kombinaci s nevelkou rozlohou, složitou geografií, případně obojím dohromady. Zkrátka, i na velké geopolitické šachovnici hrají klíčovou roli kousky země velké jako malý český okres nebo městská čtvrť.
Máte-li pocit, že světový obchod vlastně v jakýkoliv okamžik visí na vlásku, tak máte pravdu. A víte co? Lépe nebude. Možná budeme postupně dovážet méně ropy a plynu z ne úplně demokraticky naladěných zemí, budeme ale dovážet čím dál víc nerostných surovin z … jiných, ne úplně demokratických zemí. A tyhle dodavatelské řetězce budou nejen dlouhé tisíce kilometrů, ale navíc složitější než ty ropné nebo plynové. Z místa těžby do místa zpracování, odtud do výrobny dílů a dále ke kompletaci. A až pak do našich obchodů a showroomů. Čím delší a složitější dodavatelský řetězec, tím více šancí na jeho přerušení. Nemusí přitom jít zrovna o konflikt. Stačí zásah vyšší moci v podobě záplav, tajfunu nebo zemětřesení a je „vymalováno“.
