Původní novelu o pojišťovnictví Sněmovna zamítla loni v listopadu poté, co poslanci neschválili ani jednu ze dvou úprav, které měly regulovat výplatu provizí pojišťovacích zprostředkovatelů. Právě kvůli těmto návrhům se loni vedl spor mezi jejich autorem Ladislavem Šinclem (ČSSD) a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO).
K přijetí finanční ústavy, tedy ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, potřebuje vládní koalice i hlasy opozice. ODS a TOP 09 deklarovaly ochotu normu podpořit, avšak na její podobě se zatím poslanci neshodli. Finanční ústava má zavést hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje i Evropská unie. Vládní návrh omezuje i výši zadlužení obcí a krajů.
Zpoždění 25 směrnic
Zpoždění mají podle Dienstbierovy zprávy také další zákony projednávané Sněmovnou, které by měly být podle Evropské komise přijaty do konce března. Týká se to zákona o spotřebitelském úvěru nebo zákona vztahujícího se na rekreační plavidla a vodní skútry. Lhůty nebyly dodrženy ani u řady návrhů, které teprve ministerstva připravují nebo předložily vládě. „Celkově dochází ke zpoždění při přijímání transpozičních předpisů u 25 směrnic,“ konstatuje se ve zprávě.
Pokud by Česko evropské směrnice do svých zákonů nepřevtělilo, hrozila by mu za to finanční sankce od EU. Evropská komise kvůli tomu podle zprávy vedla proti Česku 46 řízení, z nichž 32 bylo zatím ve fázi formálního upozornění. Ve třech případech byla na Česko podána žaloba k Soudnímu dvoru EU. Nejnovější žaloby se týkají předpisů v gesci ministerstva dopravy a vztahují se ke směrnici o bezpečnosti železnic nebo k absenci vnitrostátního elektronického rejstříku podniků silniční dopravy.