Co říkají právníci: Výpočet je nesprávný, stížnosti mohou uspět
Odborník na ústavní právo Vladimír Balaš považuje způsob, jakým ministerstvo vnitra dospělo k počtu platných podpisů na kandidátních listinách jednotlivých uchazečů o prezidentský úřad, za nesprávný a odporující zákonu. Ústavní právník Jan Kysela si pak myslí, že je znění zákona nejasné. Také podle něj by však většina odborníků, se kterými normu dříve konzultoval, postup úřadu při počítání podpisů nezvolila.
Vnitro od celkového počtu hlasů pod peticemi vyřadilo součet procentuálních podílů neplatných hlasů, které odhalilo při dvou kolech kontroly. „Je to logický nesmysl,“ řekl ČTK Balaš. Kdyby nastala extrémní situace, a některý z kandidátů by měl ve vzorcích polovinu neplatných podpisů, úřad by mu nakonec odebral všechny. Takovouto možnost považuje právník za absurdní.
Podle zákona má ministerstvo v případě, že v obou vzorcích odhalí nejméně tři procenta chybných údajů, odečíst „od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích“. Podle ředitele odboru ministerstva vnitra Václava Hanycha je pak v důvodové zprávě k zákonu „natvrdo napsáno, že je to součet“.
„Důležité je to, co je v zákoně, nikoli to, co je v důvodové zprávě,“ reagoval Balaš. Podle něj ze znění právního předpisu vyplývá, že se měly podíly zprůměrovat. „Text je značně nejasný a jde o výklad práva, takže je vhodné do toho vtáhnout Nejvyšší správní soud (NSS), aby věc posoudil,“ řekl ČTK Kysela. To, že se soud bude přepočtem zabývat, je téměř jisté. Odmítnutý uchazeč o místo prezidenta Vladimír Dlouhý již avizoval, že se na něj kvůli této numerické chybě obrátí.
Oba ústavní právníci se shodli na tom, že by měl soud podpisy přepočítat. Balaš to považuje za samozřejmost, Kysela pak soudí, že NSS se přikloní spíše k ochraně práva jednotlivce. „Bude-li tam jedna varianta vlídná a jedna nevlídná, tak se soud nejspíš postaví vlídně k té vlídné,“ poznamenal. Soud tak podle něj může vrátit některé kandidáty do hry.
Nový přepočet by zřejmě posunul mezi úspěšné kandidáty předsedkyni neparlamentní strany Suverenita Janu Bobošíkovou, která by se dostala těsně nad padesátitisícovou hranici pro počet podpisů. Naopak Dlouhý a podnikatel a senátor Tomio Okamura by pravděpodobně zůstali mezi odmítnutými uchazeči.
"Míra chybovosti je astronomicky nepravděpodobná"
Matematici ze sdružení KohoVolit.eu. zase tvrdí, že úřad nespočetl neplatné hlasy dobře, protože se našly značné rozdíly mezi jednotlivými vzorky u stejných kandidátů. „Míra chybovosti podpisů v peticích vyřazených prezidentských kandidátů, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra, je doslova astronomicky nepravděpodobná,“ uvedli.
Politologové se pak shodli na tom, že zákon o přímé volbě prezidenta není kvalitní. Podle Vladimíry Dvořákové z Vysoké školy ekonomické v Praze i to, že jsou vůbec nejistoty, jak se mají chybné údaje v podpisových arších počítat, svědčí o způsobu, jakým se zákon o přímé volbě přijímal. „Svědčí to o stavu společnosti, že se takhle závažná věc stala otázkou politických hrátek,“ uvedla Dvořáková. Zákonodárci podle ní při tvorbě normy nezohlednili celou řadu odborných a politických názorů a výsledkem je „šlendrián“.
Existuje podle ní riziko, že se vyřazení kandidáti po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu odvolají k Ústavnímu soudu, u něhož nejsou žádné lhůty na projednání. „Tak se může stát, že volby vůbec nebudou v době, kdy mají být, protože budou odloženy,“ nechala se slyšet.
Také politolog Petr Jüptner z Univerzity Karlovy je přesvědčen, že obtíže s přímou volbou prezidenta vypovídají o obecně nízké schopnosti státního aparátu připravovat podobné změny kvalitně. Zákonodárce viní z nekvalitní přípravy zákona i Zdeněk Zbořil z Ústavu politologie Filozofické fakulty UK.
Ke zpackanému počítání podpisů čtěte více:
