ČSSD si schválila volební řád, čtyři z deseti kandidátů musí být ženy

Schválený volební řád počítá s tím, že řadoví členové budou mít možnost hlasovat o navržené kandidátce a ovlivnit pořadí jednotlivých kandidátů. K tomu, aby hlasování bylo platné, ale bude potřeba účast alespoň 30 procent členů dané krajské organizace. Preferenční hlasy se navíc budou sčítat jen v případě, že je využije více než 50 procent hlasujících. Pro posun na kandidátce je pak nutných 30 procent preferenčních hlasů pro daného kandidáta.

Právě to vadí kritikům volebního řádu, mezi nimiž je například ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier. Tvrdí, že možnost řadových straníků ovlivnit kandidátku bude pouze formální. Ve skutečnosti bude prý prakticky nemožné, aby jeden z kandidátů dostal 30 procent preferenčních hlasů a posunul se tak na kandidátce nahoru.

Dienstbierova kritika

Dienstbier dnes návrh znovu kritizoval na předsednictvu i na ústředním výkonném výboru, ale podporu pro svou odlišnou vizi nenašel. Podle poslance Romana Váni, který je členem nejužšího vedení strany, by Dienstbierova filozofie vedla k odstranění struktury strany, z níž by zbyla pouze masa členů, která by o všem rozhodovala. To podle něj většina sociálních demokratů považuje za nepřijatelné. Naopak nový volební řád považuje Váňa za revoluční.

Ve sněmovních volbách stačí k „přeskočení“ dalších kandidátů pět procent preferenčních hlasů. Například v posledních parlamentních volbách z podzimu 2013 dostal nejvíce preferenčních hlasů ze všech sociálnědemokratických kandidátů hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Ani 19,4 procenta preferenčních hlasů, které tehdy obdržel, by mu ale podle nynějšího volebního řádu k posunu na krajské kandidátce ČSSD nestačilo.