Další kolo sporu o tunel Blanka. Soudci začnou zkoumat podklady

Tunel Blanka

Tunel Blanka Zdroj: ctk

Tunel Blanka
Do pět kilometrů dlouhé prohlídkové trasy lidé vstupovali rampou tunelů v ulici Svatovítská u Vítězného náměstí v Praze 6.
Ražená část trasy končí v Troji a pokračuje přes budovaný Trojský most ke stanicím městské hromadné dopravy v Holešovicích.
Příchozí dostávali mapky prohlídkové trasy, na které mohli sledovat, kde se právě nacházejí. Další informace mohli načerpat z panelů i od ochotných průvodců v přilbách a pracovních uniformách.
Cestou měli návštěvníci jedinečnou možnost si prohlédnout strojovnu vzduchotechniky, nejmodernější tunelářské stroje, obdivovat tuny betonu obklopující je ze všech stran a tu a tam nakouknout do sousedního tubusu.
7
Fotogalerie
Spor mezi hlavním městem a stavební firmou Metrostav ohledně stavby tunelového komplexu Blanka a neproplacených faktur za zhruba 2,2 miliardy jde do dalšího kola. Arbitráž, která má při rozetnout, začne 10. ledna. Stát bude minimálně 16 milionů korun.

Částku už poslala stavební firma na účet Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Metrostav si zaplatil zrychlené rozhodčí řízení, náklady bude v případě úspěchu požadovat po městě Praze.

Metrostav jmenoval rozhodcem Ladislava Vostárka, město Bohuslava Pavlíka. Předsedkyní senátu bude Alena Bányaiová, na které se shodly obě strany. Barvy Metrostavu hájí advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners, město přidělilo zakázku za 22 milionů korun advokátům z kanceláře Squire, Sanders & Dempsey.

Stavební společnost se u rozhodčího soudu domáhá proplacení faktur ve výši 2,2 miliardy korun. Město se ale domnívá, že smlouva s Metrostavem na výstavbu komplexu je neplatná, jelikož o takzvaném originárním nabytí nemovitosti musí rozhodnout zastupitelstvo, což se nestalo.

V žalobní odpovědi Praha požaduje, aby soud nařídil firmě bez ohledu na platnost či neplatnost kontraktu tunel dokončit, jelikož zakonzervováním stavby by hrozila velká škoda v podobě miliardových nákladů.

Město přestalo Metrostavu platit v polovině června loňského roku. Ukázalo se totiž, že se dílo během výstavby změnilo natolik, že není jisté, zda už nebyl překročen dvacetiprocentní limit víceprací povolený zákonem o veřejných zakázkách. Radní se tehdy rozhodli nechat všechny změny během výstavby takzvaně kategorizovat.

V průběhu tohoto procesu se ukázalo, že pokud by se politici vydali touto cestou a faktury propláceli, hrozil by jim konflikt se zákonem. Metrostav definitivně zastavil práce na téměř hotové Blance 7. listopadu poté, co město vyrukovalo s neplatností kontraktu.

Rychle a bezpečně

Radnice se domnívá, že arbitráž je nejrychlejší cesta, jak Blanku dokončit bez rizika trestního stíhání. Stavba, jejíž cena se v průběhu sedmi lety vyšplhala z původních zhruba 30 miliard na 37 miliard korun, měla být otevřena letos 1. května.

Město nyní optimisticky věří, že se tak stane v srpnu. Firma ČKD Praha DIZ pokračuje v montování technologií, jelikož tento kontrakt radnice nezpochybnila.

Tunel Blanka měl být původně zprovozněn v roce 2011, termín se později odsunul na jaro 2014, nyní se diskutuje o létě. Cena stavebních prací i technologie měla být zhruba 26 miliard korun, prodraží se ale pravděpodobně na 36 miliard.

Stavbu tunelu Blanka schválila Praha už koncem 90. let
Polovina 90. let - Praha se rozhodovala mezi třemi variantami severozápadní části městského dopravního okruhu pod názvy Dana, Hana a Blanka. Přednost nakonec dostala posledně jmenovaná verze, jejíž trasa vede z velké částí pod Stromovkou.
Červen 2001 - Náklady na vybudování severozápadní části vnitřního okruhu Prahy se odhadovaly na 16 miliard korun.
Září 2003 - Město uvažovalo o tom, že zapojí do financování výstavby komplexu Blanka soukromé investory v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Radní Radovan Šteiner v této souvislosti odhadl náklady na výstavbu na více než 20 miliard.
Prosinec 2004 - Zpřesněný odhad nákladů na severozápadní část okruhu hovořil o 22 miliardách.
26. září 2006 - Pražští radní vybrali vítěze tendru na výstavbu Blanky. Stala se jím společnost Metrostav, jež nabídla cenu 21,2 miliardy korun s DPH. Další zhruba tři miliardy měly stát technologie nebo sledování případného pohybu domů. Stavební práce měly být hotovy v roce 2011.
Červen 2007 - Na Letné začali dělníci s přípravnými pracemi před hloubením tunelů, už od jara se pracovalo v Troji.
20. května 2008 - V pražské Stromovce se kvůli stavbě tunelu propadla půda, podobná nehoda se v parku stala i o pět měsíců později. Naposledy se rozestavěný tunel propadl v červenci 2010, a to u ministerstva kultury v Praze 6.
19. června 2008 - Tehdejší primátor Pavel Bém (ODS) řekl, že odpracuje 50 hodin ve prospěch sdružení Auto*Mat, pokud bude komplex Blanka stát více než 25,7 miliardy korun. Aktivisté v té době odhadovali, že cena bude vyšší zhruba o 15 miliard.
Listopad 2009 - Společnost IDS, jež řídí pro město výstavbu Blanky, přiznala, že se budování celého komplexu o 13 měsíců zpozdí. Termínem otevření měl být prosinec 2012.
12. ledna 2010 - Byl zcela proražen první tubus tunelu; ražba posledního skončila v červenci 2011.
11. února 2010 - Metrostav informoval, že změna výše DPH prodraží komplex Blanka asi o 700 milionů korun.
Únor 2011 - Nový primátor Bohuslav Svoboda, který přišel do čela magistrátu po volbách na podzim 2010, uvedl, že se Blanka se prodraží asi o deset miliard korun. Navýšení na 37 miliard způsobily dodatečně přidané části stavby (pět miliard), dražší technologie (miliarda) nebo inflační valorizace (3,5 miliardy).
9. srpna 2011 - Náměstek primátora Karel Březina (ČSSD) řekl, že tunel by měl začít fungovat v první polovině roku 2014 (později se objevil termín 1. května 2014). Důvodem odložení byly finanční potíže města.
Říjen 2011 - Vedení Prahy oznámilo, že vyjednalo snížení nákladů na stavbu, město přesto za tunel zaplatí minimálně 36 miliard korun. Podle Březiny se nalezly úspory u dodavatelů i u požadavků například městských částí.
Květen 2012 - Město přestalo Metrostavu proplácet faktury za Blanku. Důvodem bylo výrazné prodražení a obava vedení města z možného konfliktu se zákonem o veřejných zakázkách.
Prosinec 2012 - Pražští radní schválili kategorizaci faktur za Blanku, chtěli se tak vypořádat s rostoucími dluhy. Faktury rozdělili do tří skupin podle závažnosti problému, do letošního léta Praha vyplatila Metrostavu zhruba půl miliardy korun.
17. září 2013 - Objevily se informace, že rozhodnutí radních o kategorizaci prověřují kriminalisté.
20. listopadu 2013 - Metrostav oznámil, že 7. prosince přeruší výstavbu Blanky, protože mu magistrát dluží už přes 2,1 miliardy korun. Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) poté prohlásil, že smlouva s Metrostavem je podle vedení města od začátku neplatná, nikdy ji totiž údajně neprojednala ani rada, ani zastupitelstvo.
29. listopadu 2013 - Společnost Metrostav se s pražským magistrátem nedohodla na řešení problémů spojených s výstavbou Blanky. Firma případ předá k rozhodčímu soudu, u něhož bude chtít docílit proplacení faktur na zhruba 2,1 miliardy korun.
5. prosince 2013 - Metrostav podal k rozhodčímu soudu zalobu na pražský magistrát. Požaduje proplacení faktur za 2,155 miliardy korun. Praha už v mezičase prohlásila, že má dostatek financí na dostavbu celého projektu.