Desítky koronavirových zákonů budou platit i po odeznění pandemie. Některé čekají soudy

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády (4.5.2020)

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády (4.5.2020) Zdroj: ČTK - Kamaryt Michal

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) po jednání vlády (27.4.2020)
2
Fotogalerie

Uvolnění dluhové brzdy, změkčení exekucí vůči dlužníkům nebo přísnější pravidla pro Airbnb. Tyto a další desítky změn zákonů prosazené vládou kvůli boji s koronavirem budou minimálně několik let součástí právního řádu. Parlament je schválil narychlo ve stavu legislativní nouze, což se může podle opozice, soudců i podnikatelů vládě Andreje Babiše (ANO) vymstít.

„Zákony, které míří do budoucnosti, by si zasloužily řádnou legislativní proceduru,“ řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský s tím, že po několika letech relativního klidu čeká ústavní soudce více práce. „Budou muset řešit dosud neřešené zásadní problémy, které bezprostředně souvisejí s pandemií,“ dodal. Zákonnost některých návrhů budou muset posuzovat i jiné soudy – například Městský soud v Praze některá opatření již zrušil.

Řádnou procedurou by podle Rychetského měla projít například chystaná novela ústavního zákona o bezpečnosti ČR, kterou připravuje ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). To by trvalo minimálně několik měsíců, ne-li déle. Oproti běžné normě bude navíc její přijetí složitější. Pro musí hlasovat tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. 

Přílišný spěch se nezamlouvá ani podnikatelům. „Vzhledem ke komplikacím, jimž za současné situace čelí nejen naše členské firmy, žádáme vládu, aby důsledně zvažovala, které návrhy je opravdu nutné v této době projednávat,“ uvedl hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Z několika desítek úprav zákonů, které koalice ANO a ČSSD podporovaná komunisty od března protlačila parlamentem, sklidila nejvíce kritiky novela zákona o rozpočtové odpovědnosti. Strukturální deficit pro příští rok se bude moci zvýšit nikoliv na jedno, ale až na čtyři procenta HDP. „Jinak by nebylo možné sestavit rozpočet na příští rok,“ hájila návrh šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO). „Využili jsme takzvané únikové klauzule, kdy EU řekla, že státy mohou strukturované saldo zvýšit,“ podotkla.

Opozice poukázala na to, že vláda po letošním útlumu hospodářství očekává růst. „Nechceme žít v zemi s rozvrácenými financemi. I naše děti budou potřebovat prostor pro to, aby mohly čelit krizím. Tímto jim vezmeme budoucnost,” míní ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Vláda přišla v krizovém režimu s řadou návrhů, které v minulosti neúspěšně prosazovala opozice. „Například daň z nabytí nemovitosti jsme navrhovali zrušit uz vícekrát a vláda k tomu byla slepá. Samozřejmě jsem ráda, že s tím najednou přichází, ale stejně jako u mnoha jiných návrhů je v tom háček. Tentokrát v podobě zrušení odpočtů úroků z hypoték,“ řekla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Zrušení daně z nabytí nemovitosti ještě musí projednat poslanci a senátoři. Opozice nicméně například vítá to, že se urychlilo přijetí opatření v exekucích.