„Cílem je optimalizace, nikoliv rušení. Chceme dát peníze na školy, které jsou kvalitní. To znamená efektivně vynaložit prostředky ze státního rozpočtu. V dnešní době je to často přesně naopak,“ je přesvědčen ministr Dobeš.
Vzhledem k tomu, že stát nemá nástroje, jak výdaje regulovat, jsou podle ministerstva ve financování značné disproporce. „Zmizely jakékoliv regulativy v předpisech pro regionální školství typu minimální velikost třídy či minimální velikost školy, které už tři nebo čtyři roky vůbec nefungují,“ poznamenal Dobešův náměstek Ladislav Němec. Jako příklad uvedl loňské zápisy dětí do prvních ročníků. „Zatímco jedna škola přijme 60 žáků a dá je do čtyř tříd po patnácti, druhá přijme 56 žáků a rozdělí je do dvou tříd po 28 žácích. Přitom jsou obě v jednom městě,“ dodal náměstek.
Reforma má proto stanovit minimální počet žáků k otevření další třídy. Pokud by škola zpočátku nemohla své třídy zaplnit, nabízí jí ministerstvo přechodné období. Rušení se nemá týkat zejména těch škol, které jsou nově opravené a umístěné v obci, kde například nedávno vzniklo satelitní sídliště.
Dobešovy plány narážejí na tvrdý odpor hejtmanů. „Ministerstvo chce masivně prosadit svoje kompetence na úkor obcí, měst a krajů, pod něž školy spadají. Přitom nemá žádnou věrohodnou analýzu. Centralizace je zbytečná, celá reforma je paskvil,“ prohlásil jihomoravský hejtman za sociální demokracii Michal Hašek, který je zároveň šéfem Asociace krajů České republiky.
Podle něj jeho region nedávno sloučil 32 středních škol do 16 a optimalizaci tudíž zvládá lépe než stát. Dobešův úřad podle Haška zamlčuje, že hlavním cílem změn je sebrat peníze veřejným školám a posílit o ně financování soukromých zařízení.
Regiony chtějí diskuzi
Kraje požadují, aby se o reformě nejprve diskutovalo u kulatého stolu. Šéf rezortu školství Josef Dobeš nyní objíždí školy a vysvětluje jim své záměry, v únoru se má uskutečnit veřejné slyšení v Senátu. Podle Dobeše by se peníze neměly rozdělovat podle počtu žáků, ale na základě zaplněnosti tříd. Sloučením poloprázdných škol by se prý mohlo ročně ušetřit několik stovek milionů korun. Obce a města ale namítají, že změny zaplatí rodiče. Ti budou muset hradit buď dojíždění dětí do vzdálenějších obcí, nebo většinu pomůcek, na něž už školy nebudou mít peníze.
