Ekologové hledají po Česku nová místa, kde by vznikla divočina | E15.cz

Ekologové hledají po Česku nová místa, kde by vznikla divočina

Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Národní přírodní rezervace Boubínský prales
• 
ZDROJ: Chmee2, CC BY SA 3.0, wiki

ČTK

Share on Facebook Messenger
Ekologové chtějí najít v České republice nové území o rozloze asi 1000 hektarů, které by se mohlo v budoucnu stát divočinou. Ta by se navíc měla co nejvíce zpřístupnit široké veřejnosti. Území ponechané přirozenému přírodnímu vývoji nyní zabírá 0,3 procenta území ČR. Projekt nazvaný Česká divočina by tuto rozlohu mohl zvětšit na desetinásobek. Každý okres by do budoucna měl mít minimálně jedno území s divokou přírodou, tvrdí autoři projektu.

„Projekt má lidem ukázat, že i v České republice mohou být území, kde je volné přírodě ponechaná volná ruka a mohou tam lidé sledovat fascinující proměny přírody, a když budou mít trochu štěstí, tak i vzácné druhy zvířat, které se do české přírody vrací a žijí v divočině,“ řekl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Na předběžném seznamu se zatím ocitlo 15 lokalit včetně čtyř vojenských prostorů - Dětic, Libavy, Doupovských hor a Boletic. Mezi další zařadili například Beskydy, Lužické hory a okolí, Jizerskohorské bučiny, Adršpach na Náchodsku nebo soutok Moravy a Dyje, jehož ochrana už nyní vzbuzuje spory. Vybraná místa má posoudit expertní skupina, která zpracuje studii. Řadu jich ale spravují Lesy ČR, které by zde musely přestat hospodařit.

MU: Připravujeme reprezentativní výzkum, kterým ukáže, jak se Češi dívají na divokou přírodu a přírodní rozmanitost

Nezisková organizace získala na projekt dotace z norských fondů. Ideálně by mělo v budoucnu vzniknout 76 okresních „divočin“. O tématu se už dlouho debatuje i mezi vědci a úředníky.

Aktivisté se nepřímo inspirovali nedávnou studií Spolkového úřadu pro ochranu přírody v Německu. Podle ní by se na území Německa měly rychleji rozšiřovat plochy ponechané přírodnímu vývoji bez zásahů člověka. Pro dvě třetiny Němců je příroda bez lidských zásahů lepší než upravená krajina.

Zapojí se i Masarykova univerzita

Také postoj Čechů k ochraně tuzemské divočiny bude zjišťovat Masarykova univerzita (MU). „Připravujeme reprezentativní výzkum, kterým ukáže, jak se Češi dívají na divokou přírodu a přírodní rozmanitost. Zajímá nás také, jaké společenské skupiny a v jakých případech mají zájem podpořit ochranu volné přírody,“ řekl Jan Krajhanzl z Fakulty sociálních studií na MU.

Z České republiky kvůli zástavbě, zemědělství, výstavbě silnic a kácení lesů mizí rostliny i živočichové, podle přírodovědců je ohrožena třetina z 80 tisíc v ČR žijících druhů, stovky už vyhynuly. Denně ČR ztrácí výstavbou 24 hektarů půdy. Podle Koželouha by stačilo, kdyby Češi umožnili divokým zvířatům v krajině žít. „V tuto chvíli máme čtyři národní parky, jejichž jádrem jsou území a která jsou ponechána přírodě. Takových by mohlo být víc,“ dodal.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.