Nová daňová směrnice Evropské unie, kterou Česko musí začlenit do svého právního řádu do konce roku 2018, bude mít finanční dopad na české firmy v řádu miliard korun. Informovala o tom ve středu auditorská a poradenská společnost BDO.
Směrnice se snaží zamezit převádění zisků do daňových rájů a upravuje daňově uznatelné úrokové náklady. Největší dopad bude mít na podniky v automobilovém průmyslu.
Směrnice ATAD (Anti-Tax Avoidance Directive) omezuje daňovou uznatelnost úroků z úvěrů a půjček. Daňově neuznatelné by podle ní měly být nadměrné výpůjční náklady převyšující 30 procent provozního zisku (EBITDA).
Směrnice také stanovuje novou definici výpůjčních nákladů. Nově bude obsahovat například úroky z finančního leasingu, kapitalizované úroky, aj. Neuznatelné úroky by mělo být možné zohlednit v následujících zdaňovacích obdobích.
Nová legislativní úprava se bude týkat všech poplatníků s výjimkou finančních institucí. "Nepříjemnou zprávou pro poplatníky daně z příjmů právnických osob je, že ministerstvo financí neplánuje využít možnost vyloučení z účinnosti nových pravidel u úvěrů a půjček, které byly uzavřeny před 17. červnem 2016," uvedl Marek Moudrý z BDO.
Analytici BDO vypočítali možné dopady omezení daňové uznatelnosti úroků dle směrnice na firmy z automobilového a realitního průmyslu. "Na firmy působící v automobilovém průmyslu bude mít významný dopad.
Podle studie by firmy v tomto sektoru mohly ročně přijít o 1,6 miliardy korun uznatelných úrokových nákladů. Na daních tak zaplatí o 304 milionů korun více," vypočetl Moudrý. Developeři se budou muset vypořádat s ročními neuznatelnými úroky 800 milionů korun. Developeři tak odvedou na daních o 152 miliónů korun více.
ATAD bude v zemích EU účinná od 1. ledna 2019. Česko ji bude zavádět do svého právního řádu novelizací zákona o daních z příjmů. Detailní způsob je předmětem diskusí. Směrnice obsahuje řadu dalších opatření proti daňovým únikům, včetně nového pravidla pro ovládané zahraniční společnosti.
Mnoho společností se ve středu totiž vyhýbá vnitrostátní dani převáděním zisků na dceřiné společnosti v zemích s nižší úrovní zdanění, zejména v daňových rájích a zemích s preferenčním daňovým režimem.
