Kritika víceletých gymnázií sílí. Přestávají být „elitní“

Po roce 1989 vznikala osmiletá a šestiletá gymnázia jako školy pro mimořádně nadané děti. V současnosti na ně však z druhého stupně základní školy odejde přes 11 procent žáků. Výběrovost gymnázií tak klesá. Z výsledků testování 5. a 9. tříd, které organizovala inspekce, například vyplynulo, že v úlohách společné části testu z češtiny zhruba 22 tisíc nejlepších žáků základních škol dosáhlo stejných nebo lepších výsledků než 3200 nejslabších žáků víceletých gymnázií. Testy absolvovalo 161 tisíc dětí.

Víceletá gymnázia odvádějí děti, kterým by podle pedagogů někdy prospělo lépe, kdyby byly v tom domácím kolektivu ve spádové základní škole. „Přeplněnost tříd na gymnáziu a organizace výuky nás nepřesvědčují o tom, že by tam byl ten talent jako takový rozvíjen v nějaké lepší představě s tím, že víceletá gymnázia mají výhodu snad jedinou, a to je třeba konkrétně u jazyků, že mají kvalifikované učitele na předměty,“ řekla šéfka školní inspekce Olga Hofmannová v reakci na výroční inspekční zprávu za minulý rok.

Boj o žáky se stupňuje

Základní školy a gymnázia si tak konkurují v boji o žáky. Hofmannová upozornila, že je možné vzdělávací programy propojit. „Podpořila bych i vývoj možnosti spojování těch programů, například nabídku nižších stupňů středního vzdělávání i od jiných škol než pouze od gymnázií. Umím si představit, že by takovéto nižší stupně třeba nabídly i průmyslovky, čímž by se mohla zvýšit zase technická zaměření a diferenciace na stupni druhém,“ řekla šéfka inspekce.

Řešením by prý možná bylo i zkrácení délky vzdělávacího programu víceletých gymnázií, a to na šest let. Zároveň by prý stálo za to zvážit, jestli je nutné, aby hlavně v menších obcích fungovaly základní školy se všemi devíti ročníky. „Ve světě bývá zvykem, že je třeba oddělen první stupeň od druhého, což by pomohlo jak finančně, tak také možná i do budoucna programově,“ uvedla Hofmannová.