Tučné výnosy z těžby se Babišovi vzdalují

„Pokud ministr Babiš změnil po jednání názor, nerozumím tomu, ale jsem nucen to respektovat,“ říká Mládek. O rozdílných stanoviscích obou rezortů chce informovat premiéra a nechat na vládě, aby spor rozsekla.

Mládkův růst poplatku na dvojnásobek, který má podle ministra ochránit těžaře a jejich zaměstnance před nadměrným růstem nákladů, výrazně snižuje výnos, který chtěl od těžařů získat pro státní rozpočet Babiš. Ten na jaře hovořil desetinásobném růstu poplatku a o příjmu pro stát ve výši tří miliard korun. Mládkův návrh přihraje Babišovi ročně sotva desetinu.

Ministr průmyslu chce novelou horního zákona dát vládě pravomoc, aby svým nařízením stanovila poplatek za těžbu. Ten je dán procentem z tržní hodnoty vytěžených nerostů. Zvýšení by mělo platit od 1. července příštího roku. Novela zákona také změní poměr, v němž si výnos z poplatku rozdělovaly obce a stát. Obcím má zůstat táž částka jako v roce 2013, kdy inkasovaly necelých 450 milionů korun.

Stát loni z těžby získal 150 milionů

Stát loni z těžby získal 150 milionů korun, ale podle zákona je musel použít jen na zahlazení škod na životním prostředí po předchozí těžbě. O tyto peníze se napůl dělily rezorty průmyslu a životního prostředí.

Nově by se státní balík, který by po navýšení činil zhruba 550 milionů korun, dělil na účelově vázanou část na škody a neúčelovou část, o jejímž užití by rozhodovalo ministerstvo financí. O tom, jak se ministerstva podělí, se zatím diskutuje. Dosavadní návrhy počítají s nadpolovičním podílem ministerstva financí, tedy se zhruba 330 miliony korun.
Výnos státu z těžby v posledních letech klesá. Způsobuje to nižší těžba i klesající ceny uhlí, které se na celkovém výnosu podílejí necelými dvěma třetinami.