Zákon o zadávání veřejných zakázek ztěžuje nákupy zbraní
Vedle toho norma brání uplatnění opce. A přímé offsety, tedy podíl domácího průmyslu na výrobě cizích zbraňových systémů, limituje třiceti procenty hodnoty kontraktu. „Jedním z velkých problémů při akvizicích je současná podoba tohoto zákona. Proto s ministerstvem pro místní rozvoj úzce spolupracujeme na jeho novele,“ uvedl šéf rezortu obrany Martin Stropnický (ANO).
Doufá, že změny začnou platit v průběhu příštího roku. To však není vůbec jisté, protože vládní protikorupční rada už k návrhu shromáždila tři tisícovky připomínek. Jedinou možností, jak zákon obejít, je uzavření mezivládní dohody, kterou Stropnického podřízení jednoznačně preferují u vrtulníků. Přestože by takový postup byl nejvýhodnější i v případě radarů, rozhodnuto zatím není. „Ještě si necháváme otevřené hledí,“ poznamenal náměstek pro vyzbrojování Daniel Koštoval.
5,9 miliardy korun má ministerstvo obrany vyčleněno na deset radarů a jejich servis do roku 2040
Ministerstvo před měsícem rozeslalo vytipovaným dodavatelům dohromady deseti radarů žádosti o nabídky. Jasně z nich vyplývá záměr pořídit si polovinu rovnou a na zbytek uplatnit opci. Jenže to odporuje zákonu. Ten navíc omezuje podíl offsetů na třetinu.
Favorizovaná izraelská Elta s pardubickou Retií přitom českým firmám nabízejí čtyřicetiprocentní podíl na výrobě. Formátu vláda-vláda nahrává rovněž skutečnost, že za kvalitu, cenu a termín dodávky neručí firma, ale právě vláda poskytující nejvyšší možné garance.
Jako problematické by se mohlo ukázat také to, že některé vojenské technologie vyvinuté ve spolupráci se státem nemohou být nabízeny soukromými subjekty. Nejvážnějším konkurentem Izraelců je francouzský Thales. Dodávky jeho taktických radarů pro kanadskou armádu měly začít v roce 2013. Místo toho však firma původní cenu zvýšila o polovinu a Kanada smlouvu vypověděla.
