„Očekáváme, že zájem bude velký, protože je to poslední soutěž takového rozsahu,“ řekla deníku E15 šéfka agentury Rut Bízková.
Ze statistik ČSÚ vyplývá, že i když v Česku existuje kvalitní výzkum a vývoj, jeho výsledky velmi často nenacházejí uplatnění v praxi. „Jde nám o to, aby se vědci uměli ptát podnikatelů a dívali se na svoji práci z hlediska reálného uplatnění. Naopak problém zejména malých a středních firem je v tom, že neumí vybádat to, co pro svůj rozvoj potřebují,“ dodala Bízková.
Výsledkem tendru mají být takzvaná centra výzkumu, vývoje a inovací, kde musí být zapojeno minimálně jedno vědecké pracoviště a alespoň tři podniky. Ve stávajících 22 centrech, které řeší vítězné projekty z prvního tendru vyhlášeného v roce 2011, je v průměru osm subjektů. Zpravidla to jsou tři vysoké školy nebo ústavy Akademie věd ČR a pět firem. Vzhledem k tomu, že peněz je tentokrát o polovinu méně, očekává Bízková vznik nejvýše 12 center.
Projekty z první série jsou naplánovány na osm let, všechny byly zahájeny loni a skončí v roce 2019. Každý z nich agentura podpořila zhruba 250 miliony korun, které tvoří 60 až 70 procent celkových nákladů. Zbylé prostředky si musí firmy a vědecká pracoviště zajistit samy. Tentokrát bude délka trvání spolupráce šestiletá. Uzávěrka soutěže vyhlášené koncem minulého měsíce je v druhé polovině května.
Vedle center, která se zabývají projekty z oborů, jako je jaderná energetika, mikroelektronika nebo doprava, zvítězilo v prvním tendru Vysoké učení technické v Brně. Společně s dalšími subjekty pracuje na vývoji dvou přístrojů: elektronového litografu a ultravakuového elektronového mikroskopu, které mají nalézt uplatnění v oblasti nanotechnologií. „Předpokládáme, že o oba přístroje budou mít zájem univerzity a vědecká centra z celého světa,“ řekl Tomáš Šikola z Ústavu fyzikálního inženýrství VUT.
