Pro ponechání úrokových sazeb bez změny dnes hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Tři členové hlasovali pro zvýšení základní úrokové sazby na 0,5 procenta. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstala na 0,25 procenta.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok po jednání bankovní rady uvedl, že dnešní debata ohledně zvýšení sazeb nebyla tak rozporuplná. "Všichni jednoznačně vyjádřili pochopení pro to, že makroekonomická situace opravňuje k postupnému navyšování sazeb," uvedl.
Nakonec ale podle něj v radě mírně převážil názor, že ekonomická situace nevyžaduje akutní reakci a že bude výhodnější počkat na novou listopadovou makroekonomickou prognózu, nové údaje z ekonomiky a na další kroky Evropské centrální banky.
Guvernér také řekl, že aktuální prognóze ČNB ohledně dalšího ekonomického vývoje odpovídá po srpnovém zvýšení sazeb jejich další růst v průběhu dalších dvou let. V srpnu bankovní rada zvýšila úrokové sazby poprvé od února 2008. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu na současnou úroveň.
Tři členové bankovní rady, kteří hlasovali pro růst základní úrokové sazby (dvoutýdenní repo sazby), hlasovali i pro zvýšení lombardní sazby na jedno procento. Lombardní sazba, která je v současnosti 0,5 procenta, je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
Návrh na rozdílné zvýšení jednotlivých úrokových sazeb (základní sazby o 0,25 procentního bodu a lombardní sazby o 0,5 procentního bodu) je podle Rusnoka logický. "Je to krok k takzvané normalizaci sazeb. Považujeme určitý viditelný rozdíl mezi základní a lombardní sazbou za potřebný. A je pravděpodobné, že tímto směrem budeme uvažovat i nadále," uvedl guvernér.
Vedle základní a lombardní sazby rozhoduje rada o diskontní sazbě, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně. Tato sazba dnes zůstala na 0,05 procenta.
Rizika ohledně dalšího odhadovaného vývoje ekonomiky vyhodnotila bankovní rada jako mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Rizikem zvyšujícím inflaci může podle ČNB být rychlejší růst mezd a ekonomické aktivity nebo slabší kurz koruny v nejbližších čtvrtletích, než se předpokládalo. Mezi protiinflační rizika rada zařadila snížený výhled cen průmyslových výrobců v eurozóně a nižší ceny potravin.
