Teolog Ivan Štampach soudí, že „programově plebejský a sekulární politik“ Zeman možná chce z ryze pragmatických důvodů vyhovět nejreakčnějším „římanským černosotněncům.“ Pokud to tak je, je to první vážná chyba, soudí Štampach.
Ve prospěch této hypotézy by podle něj mluvilo to, že domnělé Zemanovo rozhodnutí nejmenovat Putnu prezidentem pochválil jeden z vůdců církevních ultrakonzervativců Pojezdný. „Putna totiž některé církevníky nevýslovně štve tím, že jedním dechem oceňuje tradiční katolickou kulturu a hlásí se veřejně ke svým homoerotickým preferencím. Zuří nad svébytným jedincem Putnou, který nosí na svém krku svou vlastní hlavu a používá ji na myšlení,“ uvedl Štampach na svém facebookovém profilu.
Klaus uvedl, že on za svá dvě funkční období všem návrhům na jmenování profesorů vyhověl, ač nad některými „vzdychal“. Dodal, že by si povzdechl i nad jmenováním Putny. Připomněl, že spor o to, jak se má vykládat výraz „prezident jmenuje“ uvedený v ústavě a dalších zákonech, ho provázel po celou dobu ve funkci hlavy státu.
Jde o spor o ústavní pravomoci
„Je to spor vážný, je to spor o ústavní pravomoci prezidenta. Deset let jsem se utkával s problémem, co znamená podle naší nepřesné ústavy slovo 'jmenuje'. Znamená to, že je pošťákem, který automaticky podepíše všechno, co je mu posláno na stůl. Nebo to znamená, že když jmenuje prezident, tak je to jeho zodpovědnost a on o tom má něco říci,“ řekl Klaus na festivalu Svět knihy v Praze.
Na otázku, jestli by Putnu on sám jmenovat, Klaus přímo neodpověděl. „Za těch deset let jsem všechny jmenoval. A někdy jsem vzdychal hodně a někdy méně,“ uvedl. Podle něj se věc nedá vyřešit bez jasné definice v ústavě.
Spor o profesuru katolického intelektuála nechtěl příliš komentovat český katolický primas Dominik Duka. „Není možné, aby ze statutárů, kteří podepisují určitá rozhodnutí, byli vlastně jenom, když to řeknu po polsky, „dziadki podpisowymi“, tak to není možné,“ řekl dnes Duka. Vysokoškolské tituly mají podle něj své posouzení. „Od toho jsou akademické instituce a státní instituce a nemůžeme se jim plést do každého sporu, to by tady nemusel být ani prezident, ani ministr,“ dodal.
Putna: Zahraničí mě podporuje
Putna řekl, že už se mu ozvali podporovatelé ze zahraničí. „Aniž já bych něco inicioval, už mi napsali první kolegové, americký profesor James Pontuso, a chystá se nějaká větší akce na moji podporu ze strany zahraničních bohemistů. Vzniká to v Londýně a půjde to zřejmě přes Londýn, Německo a Spojené státy,“ řekl Putna na festivalu Svět knihy.
Putna se nechce do věci dále plést, když o tom jedná univerzita. V akademické obci, nejenom na Karlově univerzitě, to podle něj ale vře. Putna považuje celý spor za spor kompetencí.
Zeman důvody rozhodnutí nezveřejnil, prý aby Putnu neponížil. Podle rektora UK Václava Hampla ale musí mít vážné důvody, jinak by šlo o nepřijatelný mocenský zásah. Hrad později oznámil, že žádné oficiální stanovisko, koho Zeman jmenuje profesorem, ještě neexistuje.
K Zemanovu postoji se kriticky vyjádřili například ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, místopředseda ODS Jiří Pospíšil. Opat Pojezdný Zemana ocenil, ale neřekl proč. Média spekulovala o tom, že by za odmítavým postojem k Putnově jmenování mohla být nejen třeba sexuální orientace, ale třeba i kritický postoj k Zemanovi.
Putna (1968) je literární historik a kritik, zabývá se zejména katolickou literaturou. Ocenění došla řada jeho knih, loni například obdržel Cenu Toma Stopparda za knihu Václav Havel - Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století.
