Karel Gott: Profesionál a perfekcionista, který bavil celé generace | E15.cz

Karel Gott: Profesionál a perfekcionista, který bavil celé generace

Dušan Kütner

Zlatý hlas z Prahy, jak se o něm léta mluvilo, utichl. Zpěvák Karel Gott zemřel v úterý krátce před půlnocí. Odešel po dlouhé a těžké nemoci, doma, v tichém spánku a v kruhu své rodiny. Nejslavnější český zpěvák, dvaačtyřicetinásobný zlatý a český slavík, profesionál a perfekcionista, v polovině září oznámil, že trpí akutní leukémií, které nakonec ve věku 80 let podlehl.

Byl jedinou domácí hvězdou, která uspěla v socialistickém Československu i na kapitalistickém Západě, za minulého režimu i po sametové revoluci. Nazpíval téměř tři sta alb a s padesáti miliony prodaných nosičů je s přehledem nejprodávanějším českým zpěvákem.

Plzeňské kořeny

Ačkoli Karla Gotta všichni spojovali kvůli přezdívce Zlatý hlas z Prahy s hlavním městem, narodil se v Plzni. Do Prahy se jako pětiletý přesunul s rodiči na konci války poté, co jejich dům v Plzni zasáhla při náletu bomba a rodina v troskách strávila dva dny. Na své rodné město přesto vzpomínal rád. V Plzni se naučil spojovat hudbu s emocemi, čehož pak úspěšně využíval po celou dobu své pěvecké kariéry.

Elektrikář slavíkem

První umělecké myšlenky Karla Gotta jako teenagera se ale upínaly k jinému uměleckému oboru – malbě. Plány na kariéru se štětcem v ruce ale vzaly za své, když se v roce 1954 nedostal na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Poté se chopil iniciativy pragmatický otec a Karel se šel učit elektrikářem. Rychle propadl světu pražských jazzových kaváren a kabaretů, malbě však zůstal jako laik věrný po celý život.

Zemřel Karel Gott (†80): reakce přátel a slavných >

Ve druhé polovině padesátých let začal po večerech zpívat v kavárnách, což mělo za následek mizernou pracovní morálku v ČKD Stalingrad, kde tehdy pracoval. Vysvobozením se proto stalo přijetí na konzervatoř. Tam se Gott dostal do péče renomovaného profesora Konstantina Karenina, jenž ho jako tenora naučil na popmusic neobvyklé techniky, kterými se pak řídil celý život.

Hudební vydavatelství Supraphon vydělalo miliony. Peníze přinesl Gott i Pecková

Zlom přišel v roce 1962 díky angažmá v progresivním Divadle Semafor, z něhož vzešla řada pilířů české popmusic. Dvouleté působení přineslo Gottovi popularitu a první vítězství v anketě Zlatý slavík, ačkoliv o rok dříve získal jen tři hlasy a skončil čtyřicátý. O prvenství ho přitom v následujících padesáti letech připravil jen málokdo. „Gott dře a je první a já nedělám nic a jsem druhej,“ říkával s oblibou Waldemar Matuška na adresu souputníka, jehož pracovitost byla podle lidí z branže neuvěřitelná.

Úspěšná šedesátá

V šedesátých letech si Gott vybudoval pozici, o kterou už přes všechny politické změny nepřišel. Těšil se nejen přízni publika, ale patrně i největšímu ocenění ze strany hudebních kritiků – vždyť jako první nazpíval coververzi písně Beatles Adresát neznámý neboli From Me To You a věnoval se progresivnímu rokenrolu (písně Trezor nebo Zloděj dobytka).

Dcery Karla Gotta >>>

Nabytá popularita přinesla účinkování v kultovních filmech, například Kdyby tisíc klarinetů. S bratry Štaidlovými založil divadlo Apollo, vyšla mu první dlouhohrající deska v tuzemsku a v roce 1966 i pro export. Album se jmenovalo The Golden Voice of Prague, což se na desítky let stalo zpěvákovou zahraniční přezdívkou. Na Západě si však vysloužil také označení Sinatra z Prahy. Následovala vystoupení v Monte Carlu, Cannes či na Světové výstavě v Montrealu, kde se Gott potkal s Dukem Ellingtonem či s Arethou Franklin.

Lennon i Sinatra. Podívejte se, s jakými světovými osobnostmi se setkal Karel Gott

Vrcholem se stalo jeho půlroční angažmá s kapelou Ladislava Štaidla v hotelu New Frontier v Las Vegas v roce 1967. „Byla to velmi tvrdá škola, po které mi všechno ostatní připadalo lehké jako pírko,“ vzpomínal později v pořadu Karla Šípa Všechnopárty.

Úspěšný rok 1967 byl završen podpisem smlouvy s německým vydavatelstvím Polydor. Díky ní zpěvák vydal v německy mluvících zemích desítky alb, kterých se prodaly miliony. Získal takovou popularitu, že v roce 1968 dokonce v soutěži Eurovision reprezentoval Rakousko. Byl to jeden z mála zpěvákových neúspěchů – skončil předposlední.

Česko drželo smutek za exprezidenta Havla i oběti teroru. Babiš ho chce i za Gotta (†80)>>>

Na křižovatce

Díky popularitě v Německu se Gott ocitl v neobvykle silné pozici po okupaci v srpnu 1968. Mohl zůstat v Německu, ačkoliv oficiálně neemigroval, a s bratry Štaidlovými přemýšlet, co dál. Nakonec se do Československa po několika měsících vrátili. Důvodem byly nejen pochybnosti, zda by v Německu uspěli i jako emigranti, ale také obavy o rodiče, české publikum a přece jen již slušné majetky.

Roli sehrál i vzkaz šéfa Komunistické strany Československa Gustava Husáka, že když se vrátí, nic se jim – na rozdíl od jiných emigrantů – nestane. Režim potřeboval v době nastupující normalizace ukázat, že umělce neperzekvuje. A Gott na to přistoupil. Další dvě desítky let tak na rozdíl od jiných mohl v klidu koncertovat v Československu i Německu a jezdit po světě jako málokdo jiný.

Porsche, Audi i Mercedes. Podívejte se, jaké automobily měl ve své garáži Karel Gott

Nedokázal říci ne ani při trapném pokusu nezakázaných umělců podpořit režim v boji proti disentu a stal se hlavním mluvčím teatrálního podpisu Anticharty v roce 1977.

Z uměleckého hlediska se od sedmdesátých let věnoval hlavně sladkobolným kantilénám určeným zejména dámskému publiku. „Musíš, Kájo, musíš… promiňte, za Gotta bych dýchala,“ říká při poslechu písně Karla Gotta sestra v podání Jany Hlaváčové ve třetím pokračování filmových „básníků“ z roku 1987 Pavlu Křížovi coby novopečenému vesnickému lékaři v Bezdíkově. Mnohé ženy a nejspíše i muži by to tehdy i dnes řekli stejně.

Sám Gott se ale po listopadu 1989 vždy tvářil, že byl v sedmdesátých letech spíše trpěn. Stěžoval si, že desítky milionů za koncerty a alba inkasoval hlavně stát. „Když jsem měl naplněnou pražskou Sportovní halu, dosáhl čistý zisk milion až 1,4 milionu. Můj honorář byl přitom 600 korun,“ uvedl v jednom z rozhovorů Gott. Na vily na Bertramce a v Jevanech to ale evidentně stačilo. Po revoluci řada předlistopadových hvězd ze světel reflektorů zmizela. Gott ovšem vyhrál jednu z cen tehdejší revoluční loterie – Václav Havel jej přemluvil, aby při listopadových demonstracích na Letné vystoupil coby „režimní“ umělec společně s dlouholetým emigrantem Karlem Krylem a zazpívali v duetu hymnu. Kryl toho posléze upřímně litoval.

Zlatý hlas z Prahy utichl navždy. Zpěvák Karel Gott zemřel po dlouhé nemoci ve věku 80 let>>

Gott na Hrad!

Zpěvák byl přesvědčen, že jeho éra sametovou revolucí skončila. V roce 1990 proto uspořádal rozlučkové turné. Mělo takových úspěch, že mohl v kariéře nerušeně pokračovat. A hned v roce 1991 při první ročníku cen Akademie populární hudby byl do Síně slávy zvolen on, a nikoli emigranti Matuška a Kryl nebo dvacet let zakázaná Marta Kubišová. V témže roce vyhrál anketu TýTý o nejpopulárnější tvář televizní obrazovky.

O rok později se jeho album Když muž se ženou snídá stalo nejprodávanějším na českém trhu, což zopakoval i v dalších letech. Aby si udržel popularitu, spojil se i s novými hvězdami showbyznysu – s Lucií Bílou či Pavlem Haberou.

Věčný Zlatý slavík. Gott se stal hvězdou obou režimů

Po revoluci přibylo kritických ohlasů. Už v osmdesátých letech emigrovavší Milan Kundera nazval Gotta užitečným „idiotem hudby“, tehdy to ale moc neznamenalo. Mnohem větší rozruch způsobilo vyjádření uznávaného architekta Zdeňka Lukeše, který v roce 2000 nazval Gotta „zombiem, který mě pronásleduje od dětství a od poloviny šedesátých let kazí vkus již několika generacím“. Snad i proto – byť spíše z recese – jej o tři roky později navrhla skupina umělců v čele s punkrockerem Lou Fanánkem Hagenem a rockerem Alešem Brichtou na prezidentský úřad. Naštěstí neúspěšně.

ONLINE: Bolest po smrti Gotta (†80) neutichá>

Uznávaná jména tuzemské hudební kritiky se ale postavila i za Gotta. „V myslích svých fanoušků se Gott zapsal jako romantik, tenor, lamač ženských srdcí, nikoli jako politický aktivista. Nechoval se za totality hůře než většina národa. Chtěl zpívat, plnit si svůj sen,“ napsal dnes již zesnulý hudební kritik Vladimír Vlasák ve své knize vydané ke zpěvákovým sedmdesátinám Karel Gott aneb 70 osobností o Zlatém slavíkovi. „Gott (smlouvou s Husákem) a svým následným chováním ohnul hřbet před komunisty míň než většina národa,“ uvedl ve stejné knize doyen tuzemských hudebních kritiků Jiří Černý.

Ať už si o Karlu Gottovi každý myslí, co chce, zapsal se do historie Československa i Česka. Z povědomí lidí rozhodně nezmizí. Rozdával „dobrou“ náladu v těžké době a v zahraničí budoval jméno nejen země podobně jako Václav Havel, Miloš Forman či Jaromír Jágr. Pozitiva tak nakonec pro historii nejspíše převáží nad negativy.

ONLINE: Pohřeb Karla Gotta (†80)>>>

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!