Kauza MUS: Švýcaři žádají Čechy o pomoc s vyšetřováním

Úplatek, korupce

Úplatek, korupce

Švýcarští vyšetřovatelé opakovaně žádají Českou republiku, aby se v kauze možných podvodů při privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS) připojila k jejich práci jako poškozený stát. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) nyní hledá cestu, jak na žádost kývnout, píše týdeník Respekt ve svém pondělním vydání. Souhlas Česka by Švýcarsku pomohl k pokračování vyšetřování a Česku by mohl otevřít cestu ke 12 miliardám korun zablokovaných na švýcarských účtech.

„Strašně rád bych se připojil do vyšetřování jako poškozený, ale není to tak jednoduché. S vrchním státním zastupitelstvím o našem připojení ke švýcarskému vyšetřování intenzivně jednáme,“ řekl Respektu Kalousek. Souhlas by ovšem podle týdeníku znamenal přiznání, že vinu na ukradení MUS nesou i politici z bývalé vlády Miloše Zemana.

V utajovaném vyšetřovacím spisu švýcarské prokuratury podle Respektu stojí, že vláda Miloše Zemana prodala menšinový státní podíl v MUS skoro čtyřikrát levněji, než byla skutečná cena. Česko tak mělo přijít skoro o dvě miliardy korun. Další miliardy si podle Švýcarů vyvedli z účtů MUS nezákonně manažeři před nákupem státního podílu. Ten byl prodán v roce 1999 za 650 milionů korun skupině Appian.

Těsně před schválením prodeje prý dostali tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a ministr zahraničí Jan Kavan zprávu od velvyslanců ze Švýcarska a USA o tom, že Appian je jen prázdná slupka s nemajetným majitelem a stejně tak švýcarské společnosti, které měly do privatizaci jít spolu s ním. Podle policejních dokumentů si navíc samotná MUS nechala udělat vlastní odhad ceny, který hovořil o tom, že je čtyřikrát vyšší, než za kolik ji stát prodal.

Grégr však Respektu řekl, že vylučuje, že by nějaké zprávy od velvyslanců dostal. Premiér Zeman si podle týdeníku dnes na „nějakou podobnou informaci nevzpomíná“. Ani jeden z nich nechtěl kauzu více komentovat s tím, že se při výpovědi na policii zavázali mlčenlivostí.

Podezřelé transakce kolem expředsedy ČSSD Grosse

V Česku byl případ původně odložen v roce 2008. Podle Mladé fronty Dnes (MfD) spočíval hlavní problém dřívějšího vyšetřování v tom, že se česká policie pokoušela rozkrýt jen složité operace s akciemi. Švýcarské úřady podle MfD zdokumentovaly, že společnost Investenergy těsně po rozhodnutí české vlády o prodeji poslala provizi pět milionů dolarů (tehdy přes 170 milionů korun) na účet na Gibraltar. K účtu měl mít přístup zbrojař Pavel Musela - lobbista blízký někdejšímu předsedovi ČSSD Stanislavu Grossovi, který byl v době privatizace šéfem poslaneckého klubu ČSSD.

Musela údajně peníze dále přerozděloval. Z dokumentů švýcarských úřadů podle deníku vyplývá, že část z provize byla přes Kypr převedena na účty Jiřího Martinka a Antonína Sýkory, tedy lidí z okolí Grosse.

Podle květnových informací MfD měl k účtu Antonína Sýkory přístup jeho syn Robert, který byl v té době náměstkem Grégra, jenž byl při privatizaci klíčovým ministrem. „Jde o téhož Sýkoru, který před pár lety pomohl Grossovi náhle zbohatnout. Prodal mu za 20 milionů akcie firmy Moravia Energo a expremiér je krátce nato prodal dál za 100 milionů,“ připomněl v květnu deník.