„V rámci sbližování národů je nyní požadována jakási symetrie viny. Tedy, že Češi jsou stejně vinni, jako ti, co mají na svědomí Ležáky, Lidice a jiné hrůzy. Tyto události ovšem výrazně narušily tisícileté soužití obou etnik a zbořily dlouho budovanou důvěru. To vedlo k vzájemnému vzdálení se a odsun byl pak již jen vyústěním,“ řekl český prezident nad věnci u pomníku popravených obyvatel Ležáků.
Podle Klause nebylo vyhlazení Ležáků náhodou. „Byl to promyšlený čin okupantů, který naznačoval možný osud Čechů, pro něž, podle německých nacistů, nemělo být v naší tisíc let existující vlasti v budoucnu žádné místo. Jen málo scházelo k tomu, aby se osud lidí z Ležáků stal osudem milionů našich spoluobčanů,“ řekl.
Podle Klause „nacistický teror a fanatický odpor Němců“ zničily dlouho a složitě budovanou důvěru mezi Čechy a Němci. „Zopakoval-li před měsícem předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Franz Pany, že je Václav Klaus nepřátelsky naladěn vůči Německu, rád bych mu odsud vzkázal, že to pravda není,“ řekl prezident. „Pouze nemohu, nechci a nesmím zapomenout, co se u nás, ale i na mnoha jiných místech Evropy v době druhé světové války dělo.“
Klaus ovšem znovu ocenil krok německého prezidenta Joachima Gaucka, který na začátku června vyjádřil lítost nad vyhlazením Lidic a Ležáků nacisty. „Vážím si tohoto omluvného a vstřícného gesta, které z německé strany na podobné úrovni dosud nezaznělo. Prezident Gauck jím vyslal signál, že cestou do budoucnosti není kladení požadavků, nýbrž poučení se z historie a úcta k sousedům. Jen taková cesta může naše národy dovést ke šťastnější budoucnosti,“ uvedl na závěr svého proslovu u ležáckého pomníku.
Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo odhalilo, že z lomu Hluboká poblíž osady udržovali parašutisté vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
Čtyřiatřicet dospělých obyvatel Ležáků nacisté odvlekli do Pardubic a ještě téhož dne bez soudu popravili. Dalších sedm osob z Ležáků nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Jedenáct ležáckých dětí našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.