Česko odkoupí vepřín v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Krok na pondělním jednání odsouhlasila vláda. Stát dosud nezveřejnil částku, na níž se domluvil se současným vlastníkem vepřína, společností AGPI, která přijala nabídku kabinetu před dvěma týdny.
Cena transakce se podle ministra kultury Daniela Hermana zveřejní až po uzavření smlouvy, k čemuž by mělo dojít v příštích týdnech. "Je to obrovský úspěch po dvaceti letech jednání," komentoval ministr krok vlády ministr.
Resort kultury řeší, co na místě bude stát, ve spolupráci s muzeem romské kultury, "To ale není záležitost nejbližších měsíců, ale několika let," doplnil Herman.
Ministr pro lidská práva Jan Chvojka nečeká ve věci žádné další komplikace. "Je to věc, která přes dvacet let zatěžovala veřejnou debatu, jsme pod palbou mezinárodních institucí," vysvětlil Chvojka.
O odkupu a zbourání vepřína diskutovalo už několik vlád, cena ale nikdy nepadla. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání dotáhnout do konce. Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, teď ale souhlasila s finanční kompenzací.
Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů korun. Prezident Miloš Zeman před pár týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.
"Je to dobře, že po 20 letech bylo možno dokončit záležitost, která je velice citlivá. A jsme rádi, že budou ukončeny všechny diskuse a různé spory, připomínky a demonstrace, které se k tomu problému vážou a že vláda bude moci tak, jak si plánuje, udělat na místě vhodný památník nebo připomenutí problémů a mrtvých, kteří zde zemřeli za druhé světové války," řekl Místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech. Společnost podle něj prodá vládě pouze areál, zvířata a zaměstnance si ponechává.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
Areál v Letech se stavěl za komunismu od roku 1972. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Areál je na ploše o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve 13 halách 13 tisíc prasat. Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy vyzval i Evropský parlament.
Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, teď souhlasila s finanční kompenzací.
