Krize vede stále více lidí k úvaze o změně zaměstnání

V porovnání s roky 2004 a 2005 se počet lidí, kteří chtějí od svého zaměstnavatele odejít, zvýšil v mnoha zemích o více než deset procent. V Evropě nejvyšší nárůst, o 13 procent, zaznamenalo Irsko a Nizozemsko. V Německu činil dvě procenta.

„Zaměstnanecké smlouvy se mění po celém světě a zaměstnance vedou k úvahám, zda to, co dostávají ze vztahu se současným zaměstnavatelem, je v rovnováze s tím, co oni sami dělají,“ okomentoval to Martin Mácha z Merceru. Přes přetrvávající ekonomickou nejistotu tak zvažuje odchod za lepší nabídkou více pracovníků než v minulosti.

V České republice přitom nejsou zatím velké změny v loajalitě znát. „Vyšší pozice specialistů a manažeři jsou ochotnější ke změně zaměstnavatele, zatímco pracovníci v řadových pozicích a s nižší kvalifikací si v současné době práce váží a změnu práce velmi důkladně zvažují,“ odkázal Petr Boldiš z Merceru na jiný průzkum společnosti. Boldiš ale upozornil na to, že oba průzkumy nejsou příliš srovnatelné, protože byly prováděny v jiném časovém období.

Podle celosvětového průzkumu nastal posun rovněž v oblastech, které ovlivňují angažovanost a zaměstnanců. Celosvětově vzrostl význam výkonnostních bonusů a mzdy, zatímco u zaměstnaneckých benefitů poklesl. Zásadní roli přitom v motivaci zaměstnanců hrají nefinanční faktory. Například v Evropě jsou jednání s respektem, vyváženost pracovního a osobního života, typ práce a spolupracovníci považovány pro motivaci za nejdůležitější.

Finanční faktory, například bonusy nebo benefity, mohou podle Merceru hrát významnou roli při náboru a udržení zaměstnanců. Průzkum však prý ukázal, že tyto faktory jsou pro zaměstnance méně důležité zejména z pohledu každodenní práce.

Průzkum se uskutečnil v posledním čtvrtletí roku 2010 a prvních dvou čtvrtletí 2011. Zúčastnilo se jej přibližně 30.000 zaměstnanců ze 17 zemí světa.