Federální trestní soud v Bellinzoně nepravomocně potrestal v říjnu Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause a Oldřicha Klimeckého v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) nepodmíněnými tresty od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. Byli uznáni vinnými z podvodů a praní špinavých peněz. Muži trvají na své nevině.
Manažeři obdrželi písemné zdůvodnění rozsudku na začátku června. Lhůta pro podání uplyne části manažerů tento čtvrtek, části pak příští týden. Podle advokáta Bohadana Žáčka bude předmětem odvolání například porušení práva na spravedlivý proces nebo na řádnou obhajobu. Advokát v této souvislosti zmínil, že nebyl text odůvodnění rozsudku přeložen do češtiny. Při třicetidenní lhůtě pro podání odvolání tak text údajně překládalo pět překladatelů, což jim zabralo dva týdny.
Nepříslušnost Švýcarů?
V dovolání bude také stížnost na nepříslušnost švýcarských soudů, protože se celá údajná trestná činnost stala v Česku. „Rozsudek je nekvalitní z toho úhlu pohledu, protože se nevypořádal se všemi důkazy,“ vysvětlil další z důvodů Čmejla. Podle něj odvolání chystá i Klimecký a šestý obžalovaný, Belgičan Jacques de Groote. Tomu soud vyměřil podmínečný peněžitý trest.
Odvoláním se bude zabývat Spolkový nejvyšší soud v Lausanne. Podle odhadu advokátů by soud mohl rozhodnout do konce letošního roku v případě, že bude posuzovat pouze údajné chyby v soudním procesu. Pokud by prozkoumával i údajné nekvalitní posouzení důkazů, mohl by rozhodnout zhruba za rok.
Čmejla uvedl, že by v případě pravomocného odsouzení nastoupil do vězení. „Obrátili bychom se do Štrasburku (sídlo Evropského soudu pro lidská práva), protože máme pocit, že byla porušena naše základní práva,“ naznačil další postup Čmejla.
Kdo je kdo v kauze MUS:
Loni v listopadu také bellizonský soud rozhodl, že ze zablokovaných peněz bývalých manažerů MUS neuvolní žádné odškodné pro Českou republiku ani pro společnost Czech Coal Services (CCS), která je nástupcem Mostecké uhelné. Exmanažeři MUS přitom podle soudu způsobili svou údajnou trestnou činností větší finanční škody, než je hodnota jejich zablokovaných prostředků. Pokud neuspějí s odvoláním, znamená to, že o své miliardy přijdou.
V Česku je pětice mužů stíhána ze zneužití informace a postavení v obchodním styku. Policie je podezřívá, že z MUS vyvedli 150 milionů dolarů, tedy přes tři miliardy korun, které využili na nákup akcií MUS. Předloni v říjnu přibylo obvinění z podvodu při privatizaci firmy v roce 1999. Podle žalobce způsobili státu škodu přes 1,6 miliardy korun.
| Privatizace MUS - víc než bohatá historie |
|---|
| Listopad 1993 Spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina vznikla Mostecká uhelná společnost (MUS). Část akcií MUS byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl. |
| Květen 1998 Stát ztratil kontrolu nad MUS. Doly ovládla neprůhledná americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy. |
| Březen 1998 ČSSD žádá hlavu Romana Češky, šéfa Fondu národního majetku. Za to, že upozornil na nejasné majetkové vztahy v MUS a žádal o svolání valné hromady společnosti. |
| Duben 1998 Na mimořádné valné hromadě MUS zjistil stát držící v největší hnědouhelné firmě 46,3 procenta akcií, že ztratil nad firmou kontrolu, a má proti sobě hráče vlastnícího téměř padesátiprocentní balík. Později se prokázalo, že akcie v letech 1997 až 98 skupovala švýcarská Investenergy S. A, která v ČR zastupovala skupinu Appian Group. |
| Červenec 1999 Zemanova vláda prodává za 650 miliónů korun zbylý státní podíl MUS. Jako nový vlastník se hlásí Appian Group Inc. O pět let později koupil majetek Appian Group fond Appian Central European Development Fund spravovaný bankou Credit Suisse First Boston. |
| Březen 2005 Severočeská uhelná, vlastněná manažery Antonínem Koláčkem, Lubošem Měkotou, Vasilem Bobelou a Petrem Pudilem dokončila převzetí energetických podniků Appianu. Tito lidé o rok později podíly dál převádějí na nizozemskou firmu Czech Coal N. V. |
| Červen 2005 Švýcarská policie začala prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně vyprány právě ve Švýcarsku. Vyšetřovatelé na účtech v tamních bankách zablokovali zhruba 600 milionů švýcarských franků, tedy přes 12,4 miliardy korun. |
| Prosinec 2010 Stoprocentním vlastníkem dolů se stala Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited. |
| Říjen 2011 Švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací okolo privatizace MUS sedm lidí. |
| Červen 2012 Česká policie začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup akcií této firmy. V říjnu přidává obvinění z podvodu při privatizaci. |
| Listopad 2012 Policie obstavila exmajitelům MUS bankovní účty, cenné papíry a nemovitosti. |
| Květen 2013 Začal soud ve švýcarské Bellinzoně. |
| Červenec 2013 Švýcarská prokuratura navrhla Koláčkovi, Čmejlovi, Divišovi, Klimeckému a Krausovi pět let vězení nepodmíněně, de Grooteovi dva roky podmíněně a všem vysoké pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Z peněz zadržených obžalovaným má být odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat 150 milionů franků (3,2 miliard korun). Obhajoba argumenty prokuratury odmítla. |
| 10. října 2013 Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. V případě Krause a Koláčka, kteří byli přítomni, nařídil jejich okamžité zadržení. Diviš, Čmejla a Klimecký se do soudní síně nedostavili. Belgičan Jacques de Groote dostal pouze peněžitý trest. |
Kromě bývalých manažerů dolů jsou od loňského podzimu v kauze stíháni také exnáměstek ministra průmyslu Robert Sýkora a zbrojař Pavel Musela. Sýkora čelí obvinění z přijímání úplatku a Musela z podplácení. Oběma hrozí až pět let vězení. Podle žalobce jejich stíhání souvisí s rozhodováním vlády o prodeji akcií MUS.
