„Neziskové organizace, které za nás odvádějí práci, by měly získat jistotu,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Nejde podle ní o výši příspěvku státu, ale o jistotu výhledu pro poskytovatele sociálních služeb alespoň na dva roky. Dokument určuje směr rozvoje sociálních služeb a má přinést větší efektivitu vydávání peněz. Podle dokumentu by měl v příštích letech vzniknout i nový inspektorát sociálních služeb, měla by se zavést podpora pečujících či růst výdělky pracovníků.
Zákon o sociálních službách začal platit v roce 2007. Loni v Česku bylo téměř 5600 registrovaných sociálních služeb. Využívalo je na 126 tisíc lidí. Podle odhadů je v sociálních službách asi 100 tisíc úvazků. Výdělky jsou ale nízké. Ti, co pečují o potřebné, pobírají 12 až 15 tisíc korun hrubého.
Sociální pracovníci s odbornou či vysokou školou mají 18 až 22 tisíc korun. Celkem v České republice působí asi 17 500 sociálních pracovníků. Příspěvky na péči dostává přes 330 tisíc seniorů a postižených, v roce 2007 jich bylo o 75 tisíc méně. Se stárnutím společnosti zájem o pomoc a opatrování poroste.
Přeměna systému
Podle strategie by měla dál pokračovat přeměna systému péče. Místo v ústavech by se měla poskytovat hlavně v domácím prostředí, posílit se mají komunitní služby. Plán změn s harmonogramem by měl vzniknout příští rok.
Vzniknout má také dlouho požadovaný systém dlouhodobé péče. Propojit by se měly zdravotní a sociální služby. Vyřešit se má jejich financování. Strategie počítá i s podporou pečujících. O své blízké či známé se v Česku stará 250 až 300 tisíc lidí. Podle odhadů zajišťují 70 až 90 procent dlouhodobé péče. Často kvůli tomu musí opustit zaměstnání. Posílit by se proto měly odlehčovací a další služby.
