Čechům, jak známo, není nic svaté a prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček je Čech jak řemen. Proto mu není svatá dělba moci. Když nectný soudce rozhodl, že vyvěšení trenek místo prezidentské standarty není trestným činem, Ovčáček mu bez bližšího vysvětlení vzkázal, že „veřejnost rozsudek nepřijme“. Co by měla veřejnost dělat? Buď je to výzva k ohnivým diskuzím na internetu, nebo k lynči.
Čechům, jak známo, není nic svaté, a to ani křesťanství. V diskuzi na serveru Lidovky.cz kdosi přirovnal Martina Konvičku k Janu Husovi a tázal se, zda jej společnost bude nutit odvolat a zda Konvička stejně jako Hus na hranici zvolá „A přece se točí“.
Když diskutujícího kdosi upozornil na drobnou nepřesnost, dočkal se označení za Jidáše (Iškariotského, milí maturanti), který zradil Krista „za pět zlatých“. Až autor tohoto Zápisníku uvěří, že takové diskuzní vlákno může vzniknout, aniž by šlo o humor, bude mnohem blíže pochopení dnešní doby.
