Zpravodajci konstatovali, že loňský rok přinesl další sérii protiromských demonstrací, často doprovázených násilím. Spouštěcím mechanismem těchto akcí většinou byly menší incidenty mezi zástupci romské menšiny a majoritní společnosti.
„Frustrace běžných občanů pramenící z problematického soužití s některými zástupci romské menšiny a z neřešení této situace může kdykoli - v důsledku sebemenšího impulzu - vyústit nejen v radikálnější projevy a v podporu populistických či pravicově extremistických subjektů (…), ale může vést i k eskalaci problému a zejména k nárůstu skepse a nedůvěry obyvatel vůči demokratickým principům ČR,“ varovala kontrarozvědka ve své zprávě.
Ochrana jen pro někoho?
Podle BIS občané postupně ventilovali své negativní postoje vůči romské populaci například i kvůli některým policejním opatřením, která u nich vyvolávala pocit, že policie „chrání pouze Romy“, zatímco při každodenní ochraně zdraví a majetku „běžných“ obyvatel není její činnost dostatečná.
Svou roli prý sehrála i média, která o demonstracích informovala jako o akcích „extremistů“, přičemž místní si byli dobře vědomi, že dominantní část účastníků tvořili oni.
„Negativně lze také hodnotit velmi často jednostranná a neobjektivní vyjádření různých proromských aktivistů a nevládních skupin, která označovala za příčinu neutěšené situace pouze majoritní společnost a Romy zbavovala jakékoli odpovědnosti za daný stav,“ dodali zpravodajci.