Nejdéle bez pravidelného příjmu vyžijí učitelé a stavaři, ukazuje průzkum
Bez pravidelného příjmu ze zaměstnanců vystačí nejdéle pracovníci ze stavebnictví a učitelé, a to zhruba sedm měsíců. Na více než půl roku mají úspory zaměstnanci z finančního sektoru a z informačních technologií. Čtvrtina dotázaných ze všech oborů má úspory přibližně na měsíc. Vyplývá to z průzkumu společností Kantar TNS pro společnost KRUK mezi zhruba 1200 respondenty.
V případě ztráty zaměstnání spoléhají lidé především na úspory, dále na příjem svého partnera či partnerky a pak také na příležitostnou práci. Nejčastějším důvodem finančních problémů je ztráta zaměstnání nebo dlouhodobá nemoc.
"Nejlepší prevencí neschopnosti splácet úvěry v případě nečekaných událostí je průběžné vytváření finanční rezervy alespoň ve výši tříměsíčního platu, kterou má podle našeho průzkumu jedna třetina dotázaných ze všech oborů," uvedla tisková mluvčí společnosti KRUK Jana Žaludová.
Z průzkumu dále vyplývá, že nejjistější práci mají v České republice příslušníci uniformovaných sborů. Během posledních tří let přerušilo výkon své práce 18 procent zaměstnanců z tohoto sektoru. Naopak největší fluktuace je u zaměstnanců prodeje a služeb, kde za poslední tři roky změnilo práci 38 procent, respektive 36 procent zaměstnanců.
Z mezinárodního srovnání KRUK vyplývá, že v případě ztráty zaměstnání nejvíce na své úspory spoléhají Italové. Příjem partnera jako náhradní zdroj při výpadku pravidelné mzdy využívají nejvíce Poláci. Při využití financí z příležitostných zakázek na pokrytí svých výdajů vedou Němci.
