Místo tiskopisu o pěti dílech elektronický formulář. Elektronické neschopenky, jejichž zavedení schválil včera Senát, by mohly ušetřit firmám práci i peníze. Uspořily by se i náklady na poštu, které proplácí lékařům stát. Fungovat mají od ledna 2019.
Lékaři proti novince neprotestují. A to díky tomu, že je k používání e-neschopenek nic nenutí. Senátor Vladimír Plaček (ČSSD) označil za osvícenost, že bude systém dobrovolný. „Tlak na zdravotnická zařízení je velký, elektronizaci neutečeme,“ vysvětlil Plaček.
Jenže princip dobrovolnosti vyvolává pochyby o masivním rozšíření systému. Pokud se elektronické neschopenky u lékařů neujmou, mohou být náklady na vybudování systému v podstatě nevyužité.
„Neviděl jsem, že by některý z elektronických systémů vymyšlených na centrální úrovni byl užitečný. Lidé, kteří je vymýšlejí, jsou odtržení od praxe,“ poznamenal Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů. Například čistě elektronickou dokumentaci bez papíru podle něj vede zhruba desetina lékařů. Zhruba desetina ordinací podle odhadů naopak ani nemá počítač.
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky bude zásadní, jestli konkrétní řešení lékařům skutečně usnadní práci. „Každý úřad zatím používá vlastní certifikát, pořád se někam přihlašujeme a pořád certifikáty obnovujeme,“ popisuje současná úskalí elektronické komunikace Šonka.
Jaké budou náklady na start systému elektronických neschopenek, se zatím neví. Technické řešení upřesní ministerstvo práce a sociálních věcí až teď po schválení zákona.
