Kontrolní úřad kritizoval například nákup souprav pro chemiky, u nichž se cena zakázky navýšila o polovinu, nebo pořízení vozidel, která ani po dvou letech stále nebyla nasazena do akce. NKÚ prověřil využití státních peněz při 15 vybraných nákupech výzbroje a techniky pro českou armádu s celkovými výdaji přes 5,8 miliardy korun. Kontroloval období mezi lety 2008 až 2012, prověrka skončila letos v červenci.
„Do doby ukončení kontroly nezpracovalo ministerstvo koncepční materiál, který by podrobněji stanovil výstavbu a rozvoj pozemních či specializovaných sil s konkrétním vymezením cílového stavu, materiálních potřeb a finančních a časových požadavků na jejich naplnění. To mělo za následek nesystémové nákupy,“ uvedl mluvčí NKÚ Jaroslav Broža.
Kvůli chybějícímu plánu rozvoje armády se podle úřadu zásadně měnily podmínky pro pořizování vojenské techniky, a v souvislosti s množstvím i cenou pořizovaného materiálu. „Problémy byly identifikovány například při nákupu souprav chemického pozorovatele,“ sdělil Broža.
Předražené radiační soupravy
Podle záměru z roku 2005 mělo být koupeno 129 souprav, které slouží třeba ke sledování radiace, za téměř 65 milionů. Ale ačkoli později ministerstvo na základě vojskových zkoušek snížilo počet souprav zhruba o třetinu, celková cena zůstala zhruba stejná, takže se cena jedné soupravy zvedla o polovinu.
Podle ministerstva ale není pravda, že neexistovaly koncepční a strategické materiály. „Ministerstvo obrany již několik let usilovně pracuje na nápravě stavu způsobeného primárně razantními škrty v rozpočtu, které mimo jiné vedly k rozpadu střednědobého plánu,“ sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. NKÚ navíc podle něj kontrolovalo akvizice z let 2008 až 2011, přičemž ty byly naplánovány a schvalovány už od roku 2004, kdy byla především z hlediska výše rozpočtu a ekonomického výhledu odlišná situace.
Ilustrační foto (Zdroj Euro)
„Jiný program byl finančně navýšen o 42 procent, zejména z důvodu dodatečně zařazeného nákupu speciálních vozidel, která měla být urychleně využita v zahraničních misích,“ uvedl další problematický nákup mluvčí NKÚ. „Část těchto vozidel pořízených v roce 2010 za více než 121 milionů korun nebyla v zahraničí z důvodu změny vojenskopolitické situace dosud nasazena,“ doplnil.
Podle Pejška jsou ale tyto změny často zapříčiněny objektivními důvody, mezi něž patří pokles zdrojového rámce, zpožděné ukončení vývoje nebo změna vojensko-politické situace v zahraničních operacích. „Pokud by ministerstvo na změny nereagovalo, nepostupovalo by s péčí řádného hospodáře a pravděpodobně by porušilo zákon,“ podotkl.
Bez otevřených tendrů
Úřad navíc zjistil, že jen pro méně než třetinu z prověřovaných zadávacích řízení vybralo ministerstvo otevřené řízení, nebo postup podobný takovému řízení. V ostatních případech byl z různých důvodů osloven pouze jeden dodavatel. „Uvedeným postupem dochází k omezování hospodářské soutěže, což může v konečném důsledku negativně ovlivňovat výši kupní ceny,“ uvedl mluvčí úřadu.
„Uvedeným postupem dochází k omezování hospodářské soutěže, což může v konečném důsledku negativně ovlivňovat výši kupní ceny,“ uvedl mluvčí úřadu. Ministerstvo se brání tím, že NKÚ například nedokládá, zda oslovení jednoho dodavatele výši kupní ceny skutečně ovlivnilo. „U specifického materiálu, jako je ten pro účely obrany, někdy jiné než přímé zadání ani není možné, či je nejefektivnější (například požadavek stejného podvozku pro různé nástavby),“ uvedl Pejšek. Ministerstvo obrany bylo podle něj loni na e-tržištích největším zadavatelem veřejných zakázek z celé státní správy, zadalo jich 4517.
