Digitalizace proniká do odpadového hospodářství. Města díky ní ušetří

Skládka v Ďáblicích

Skládka v Ďáblicích Zdroj: ČTK

Skládka u Horního Benešova
Skládka tuhých komunálních odpadů
Skládka v Ďáblicích
Skládka v Ďáblicích
5
Fotogalerie

Přibližně už tři procenta českých obcí monitorují podle statistik společnosti EKO-KOM své odpadové hospodářství, aby věděly, kolik odpadu třídí. Část z nich si kvůli sběru těchto dat najímá externí firmy. Motivaci mají finanční. Obce s vyšším podílem vytříděného odpadu chce ministerstvo životního prostředí zvýhodnit v chytané novele odpadového zákona. 

Takzvaná třídicí sleva umožní, aby se obcím ani po novele zákona nezvýšily náklady za skládkování. Za splněné procento třídění se jim sníží skládkovací poplatek.

„Obce, které třídicí podíl nesplní, budou už v polovině příští dekády platit o tisícovku (za tunu skládkovaného komunálního odpadu – pozn. red.) více. To ovšem automaticky neznamená, že o stejnou částku vzroste výše poplatků pro občana,“ říká Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva.   

Trackování alias sledování odpadu se může vyplácet už teď. „Hlavním přínosem evidence, na které spolupracujeme s devadesáti obcemi v Česku a na Slovensku, je reálný přehled o odpadech. Například Prostřední Bečva ze Vsetínska díky naší optimalizaci odpadového hospodářství dokázala ušetřit statisíce korun,“ říká Robin Dufek, šéf firmy JRK, která digitální řešení obcím nabízí. „Další výhodou je transparentnost, kterou systém vnáší do vztahů mezi samosprávou, občanem a svozovou společností,“ dodává.

Digitalizaci odpadového systému zatím zavádějí spíše menší obce do pěti tisíc obyvatel. Například dvouapůltisícové Trojanovice na Novojičínsku sledují odpad přes deset let. „V naší obci činí odpad pět až deset procent rozpočtu. Hledali jsme proto způsob, jak ušetřit,“ vysvětluje starosta Trojanovic Jiří Novotný. Vyšší vytříděnost obci pomohla zvýšit příjem z prodaného vytříděného odpadu, zdvojnásobit odměnu za vytřídění a nakonec i snížit poplatky za skládkování zbylého komunálního odpadu.

Nový systém navíc podle Novotného motivuje také jednotlivce. „Domácnosti dostávají peníze za každý vytříděný pytel, některé z nich v součtu dokonce dostanou tolik, kolik ročně zaplatí za svoz odpadu,“ uvádí.

Soňa Jonášová z institutu cirkulární ekonomiky je přesvědčená, že počet obcí, které digitálně sledují svůj odpad, poroste. „Nejde jen o monitorování množství vytříděného odpadu, ale také sledování jeho využití. Vytříděný odpad se totiž paradoxně ne vždy zrecykluje. U komunálních plastů je to často méně než polovina. Proto je přesná, digitální a lehce dosledovatelná evidence zásadní,“ říká.

Řadu radnic však od monitorování odpadu odrazují požadavky na vyšší technickou vybavenost systému či vyšší administrativní náročnost, sdělila mluvčí Svazu měst a obcí ČR Alexandra Kocková.