Hlavní pražská spalovna odpadů v Malešicích zahájila výměnu svých čtyř obřích kotlů, které za se bou již mají dvacet let provozu. První z nich byl již nahrazen novým, další budou následovat. Projekt Golem, jak se celá operace výměny kotlů nazývá, skončí v roce 2022. Majitel ZEVO v Malešicích, společnost Pražské služby do něj celkem investuje 2,8 miliardy korun.
„Příprava projektu Golem nám zabrala více než dva roky. První etapu jsme zdárně ukončili a odladili veškeré dětské nemoci nové spalovací linky. Dál budeme vyměňovat jeden kotel za rok, což vyžaduje velké nároky na logistiku, protože výměna probíhá za provozu, kdy tři ostatní linky pracují a jedna prochází výměnou,“ uvedl ředitel spalovny Aleš Bláha.
Nyní probíhá demontáž druhého dosluhujícího zařízení, které v roce 1991 vyrobilo ČKD Dukla a do provozu nastoupilo v roce 1998 při otevření spalovny. Nové německé kotle jsou výkonnější a dokáží zpracovat až 400 tisíc tun odpadu za rok, zatímco ty současné zvládají o čtvrtinu méně. Navíc produkují méně splodin, emise spalovny po dokončení modernizace klesnou o polovinu.
„Odpadové hospodářství ve vyspělých zemích stojí na principech minimalizace vzniku odpadu a jeho materiálovém a energetickém využití a až v poslední řadě na skládkování nevyužitelného zbytku. Termické zpracování je v souladu s evropskými normami,“ řekl ředitel Pražských služeb Patrik Roman.
Revitalizace začala loni na jaře. Spalováním odpadu vzniká pára, která slouží jako zdroj tepla a zároveň pohání pohání turbogenerátor na výrobu elektrické energie. „Rekonstrukce první spalovací linky se uskutečnila bez komplikací a byla dokončena dříve, než bylo v plánu. Nový kotel je mnohem spolehlivější a má i lepší ekologické parametry,“ řekl k rekonstrukci náměstek pražského primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček. Jediným odpadem, který ve spalovně vzniká, je škvára, která se vyváží na skládku u Mladé Boleslavi. „V mnoha evropských zemích je již běžné, že se tento materiál využívá jako podsyp při výstavbě komunikací, ale tuzemská legislativa to zatím neumožňuje,“ doplnil Bláha.
Spalovna má kromě výměny kotlů i další plán. Zvažuje se výstavba bioplynové stanice, která by zpracovávala gastroodpad na CNG. „Byl bych rád, kdyby se gastroodpad, který tvoří významnou část směsného odpadu v budoucnosti dařilo více separovat a využívat. K tomu by bioplynová stanice prospěla,“ uvedl k záměru Hlubuček.
