Už napřesrok má armádní rozpočet vzrůst o 1,5 miliardy korun na 43,5 miliardy. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) přitom v prvním nástřelu plánu státních financí navrhl půlmiliardový škrt oproti letošnímu roku. Ten by znamenal propad na 41,3 miliardy.
„Pokud jde o výhled do budoucna, realistický cíl je 1,4 procenta HDP. Kdybychom teď našli nějaké zázračné prostředky a zvýšili tento podíl na dvě procenta, což by byl nárůst o několik desítek miliard, tak by je rezort obrany vůbec nebyl schopen efektivně použít. Třeba nábor většího počtu nováčků a jejich výcvik je proces na několik let,“ dodal premiér.
Náčelník generálního štábu Petr Pavel o víkendu při zahájení Dne pozemního vojska Bahna 2014 řekl, že jenom na udržení základních schopností a závazků vůči NATO by potřeboval alespoň padesát miliard ročně. „Nárůst o 1,5 miliardy je mírné nominální zvýšení, jež zastaví propad. Není to ale částka, která by umožnila rozvoj,“ uvedl.
Pavel věří, že v dalších letech se bude financování vojska zlepšovat a pokračovat tak, aby bylo schopno plnit svoje závazky a úkoly, které od vlády má. „V současné době je nejsme schopni plnit na sto procent, dokonce ani na sedmdesát a dokonce ani na šedesát,“ poznamenal. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je například nutný nákup dvanácti nových víceúčelových vrtulníků, jež nahradí ruské bojové Mi-24/35. „Máme na to docela rozumný čas. Nejlépe tento rok musíme určit specifikaci, příští rok bychom mohli vypsat soutěž. A následující rok už by mohlo dojít k přezbrojení,“ nastínil šéf rezortu.
