Opatření na podporu exportu budou stát stovky milionů korun

Kontejnery na kamiony nebo vlaky nakládá vozítko zvané "Kalmár".

Kontejnery na kamiony nebo vlaky nakládá vozítko zvané "Kalmár". Zdroj: Petr Horky

Opatření na podporu exportu, na kterých se dohodla pracovní skupina k sankcím, budou stát několik stovek milionů korun. Po dnešním jednání týmu to uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Za zásadní považuje především úpravu takzvaného kurzarbeitu, o němž by vláda mohla jednat již za dva týdny.

„Bavíme se podle mě v řádech několika málo stovek milionů, rozhodně ne v miliardách,“ řekl Prouza novinářům po asi dvouhodinové schůzce pracovní skupiny. „Přesné částky budeme vědět v půlce září, kdy vláda dostane na stůl materiál, kde přesně rozepíše, jak ta doporučení implementovat,“ podotkl také.

Export, na který dopadají vzájemné sankce Evropské unie a Ruska, by měla vedle kurzarbeitu podpořit například lepší práce CzechInvestu a dalších státních organizací. Ty by i díky plánovanému většímu počtu zaměstnanců podle Prouzy měly pracovat aktivněji a soustředit se i na hledání příležitostí k vývozu velkých investičních celků.

Protiruské sankce české firmy o miliardy nepřipraví
České firmy kvůli evropským sankcím proti Rusku o miliardy korun nepřijdou. Podle předběžných výsledků průzkumu Hospodářské komory ČR počítají exportéři v příštích dvanácti měsících se ztrátami zakázek v celkové hodnotě desítek až stovek milionů korun.

Kurzarbeitem, díky němuž mohou firmy od státu získat peníze na vzdělávání zaměstnanců, pro něž nemají kvůli úbytku zakázek práci, by se podle Prouzy měla vláda zabývat do dvou až tří týdnů.

Podle státního tajemníka i předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly přitom panuje shoda na dvou oblastech, při nichž by se měl kurzarbeit vyžívat.

Podle Středuly jde především o vážné zásahy do ekonomiky, jakým může být současná krize, a živelné pohromy. Spíše nedohodu pak očekává při jednání o možném využití kurzarbeitu při sezonních výkyvech v zaměstnanosti nebo při restrukturalizaci podniků, kde prý hrozí zneužití tohoto nástroje.

V Česku už tento systém existuje a stát na něj do konce roku 2015 vyčlenil 400 milionů korun. Zaměstnavatelé však o podporu zatím příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto peněz příliš přísná. Nová pravidla, podle nichž by například příjem zaměstnance v tomto režimu neměl klesnout pod 90 procent průměrného výdělku, by podle představ skupiny měla platit od začátku příštího roku.

Materiál pracovní skupiny bude mít ve středu na stole koaliční kabinet.

Lukáš Kovanda: Kurzarbeit není lékem na sankce