Ovládl Rusnokovu vládu klientelismus? Sobotka to prověří
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Uvedl mimo jiné i to, že bude chtít, aby při vládě vznikl personální výbor, který by po odborné stránce posuzoval nominace do dozorčích a správních rad různých státních a polostátních podniků. Neměl by tedy o nich už rozhodovat jen příslušný ministr.
Konkrétní personální změny Sobotka neupřesnil. Podle něj se ale jeho nový kabinet bude muset podívat na to, jestli šlo o jmenování odborníků do různých pozic „tak, jak to vláda říkala, anebo jestli to bylo důsledkem nějakého klientelismu“.
Šlápla Pošvářová někomu na kuří oko?
Celkovou transformaci potřebuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), řekl Sobotka na dotaz, jak hodnotí nedávné odvolání šéfky kontroly kvality staveb Miloslavy Pošvářové. Tu odvolal ředitel ŘSD Pavel Kočica, prý nekomunikovala s vedením a neodevzdala výsledky kontrolních vrtů na D47.
Odvolaná šéfka stála v čele komise, která připravovala podklady pro soudní pře se stavební společností Eurovia týkající se zvlněné ostravské dálnice. Pošvářová se netajila nelibostí s kroky současného vedení ŘSD i ministerstva dopravy. Podle Sobotky asi „někomu šlápla na kuří oko“, bude to ale podle něj muset zjistit až nový ministr dopravy.
Delší lhůta pro služební zákon
Pokud jde o služební zákon, který má odpolitizovat a zprofesionalizovat tuzemskou státní správu, koalice bude podle Sobotky prosazovat, aby poslanecké výbory dostaly na jeho projednání 90denní, tedy o 30 dnů delší než standardní lhůtu. V prvním čtení dolní komora návrh služebního zákona projedná už 21. ledna, výbory se předlohou podrobně zabývají až po prvním čtení.
| Superúředník se sedmiletým mandátem |
|---|
| Služební zákon mimo jiné počítá s vytvořením pozice generálního ředitele státní služby. Podle Bohuslava Sobotky by měl mít sedmiletý mandát, vybere ho vláda, odvolatelný bude jen z vážných důvodů a možná jen s kontrasignací prezidenta. Jeho úkolem bude dohlížet na státní úředníky. Předpokládá se i vznik pozice státního tajemníka jmenovaného generálním ředitelem státní služby. Státní tajemník by měl být na každém ministerstvu hranicí mezi politickou a úřednickou částí úřadu. Nová koalice chce, aby ministerstva měla stálé odborné náměstky. Odpovídali by ministrovi a vládě za odbornou část práce ministerstva. Vzejít mají z výběrového řízení, přičemž ve výběrové komisi by byli státní tajemník, zástupce generálního ředitelství státní správy, ministr a jím pověřený zástupce. Vliv politiků na personální změny by tak byl podstatně omezen. |
Projednání novely služebního zákona aspoň v prvním čtení stanovil prezident Miloš Zeman jako podmínku pro jmenování nové vlády vzešlé z voleb a tvořené ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Nový služební zákon od členů kabinetu nevyžaduje lustrační osvědčení, které by měl šéf hnutí ANO Andrej Babiš asi problém získat - na Slovensku je totiž veden jako agent StB. Babiš se kvůli tomu soudí se slovenským Ústavem paměti národa a tvrdí, že s StB nespolupracoval.
Služební zákon má Česká republika sice už od roku 2002, jeho podstatná část ale nikdy nenabyla účinnosti. Normu od Česka požaduje i EU. Ve Sněmovně leží novela tohoto zákona z pera poslanců ČSSD. Rusnokova vláda k ní sice přijala negativní stanovisko, místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka však už dříve řekl, že trojkoalice připravuje rozsáhlé změny, které do ní vloží během dalšího projednávání.
