Plány na nové ministerstvo pro vědu stále naráží na řadu kritiků

Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek • Zdroj: ctk

27. prosince 2015 · 11:27

Plány na vznik ministerstva pro vědu, které jsou součástí věcného záměru nového zákona o výzkumu, stále narážejí na kritiku napříč akademickým, univerzitním i podnikovým výzkumem. Oponenti například tvrdí, že Grantová a Technologická agentura ČR ztratí politickou nezávislost a že se odvádí pozornost od řešení současných problémů české vědy. Zřízení nového ministerstva nemá podporu jak u opozice, tak u části koalice, přestože by pravděpodobně začalo fungovat až s příští vládou.

Úřadu vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), který zákon předkládá, se v mezirezortním připomínkovém řízení k novému zákonu sešly přes čtyři stovky připomínek. V současnosti je zapracovává. Už v prvním čtvrtletí příštího roku by měl ale být věcný záměr zařazen do plánu legislativních prací. Od částečné centralizace úřednického aparátu si vicepremiér slibuje úspory v nákladech, větší kontrolu nad veřejnými penězi pro výzkum i lepší koordinaci a prosazování české vědy.

Aby vznikla jedna instituce zastřešující vědu je podle člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Zbyňka Frolíka správné, problém ale vidí v politickém řízení. „Technologická a Grantová agentura ČR mají jednu velkou výhodu, že jsou nezávislé organizace. Jejich lidé jsou voleni mimo volební cyklus vládou, takže nejsou tak lehce odvolatelní,“ řdodal.

(ministerstvo) by se ve druhé fázi spojilo s tou částí ministerstva školství, která má na starosti zbytek výzkumu a vysoké školy

Podle Bělobrádkova náměstka Arnošta Markse by byla nezávislost zaručena pojistkou v zákoně. „Vypadá to, že existuje shoda na úrovni vlády, že v první fázi by se vytvořilo navrhované ministerstvo, ve druhé fázi by se pak spojilo s tou částí ministerstva školství, která má na starosti zbytek výzkumu a vysoké školy,“ reagoval Marks. To se bude prý týkat další vlády.

Akademie věd ČR nemá se vznikem ministerstva problém. Podle předsedy Jiřího Drahoše se ale musí určit pravomoci. Funkci vidí v koordinaci, auditu a vyhodnocování výzkumu. Největší tuzemská výzkumná instituce by měla přitom zůstat samostatnou rozpočtovou kapitolou státu jako doposud.

AVO: zahrňme všechny výzkumné organizace

Naopak Asociace výzkumných organizací (AVO) zastupující firemní výzkum prosazuje, aby pod ministerstvo spadaly všechny výzkumné organizace. „To znamená Akademie věd, řízení výzkumu a vývoje na vysokých školách a řízení i ostatních oblastí výzkumu a vývoje,“ míní prezident AVO Libor Kraus.

Předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer se ale obává, že sloučením vědy do samostatného ministerstva by právě vysoké školy přišly o jednu z největších deviz: spolupráci mezi výzkumnou a vzdělávací činností. Navíc diskuze o vzniku ministerstva a věcném záměru prý byla zcela nedostatečná.

Čtyři poslanci včetně Anny Putnové z opoziční TOP 09 a Jiřího Zlatušky z koaličního ANO v říjnu předložili pozměňovací návrh k novele původního zákona o výzkumu. Ten se projednává ve Sněmovně. „Domníváme se, že je přednější spravit věci teď v této novele. Nevidíme proto přílišnou účelnost v koncipování nového úřadu,“ řekl Zlatuška.

Systém tíží podle něj řada akutních problémů a nové ministerstvo jim nepomůže. I současný Bělobrádkův úřad podle Putnové profit vědě zatím nepřinesl, míní. „Organizační a byrokratické změny v tomto případě nejsou zárukou ani důvodem pro vznik tohoto ministerstva,“ dodal.