Po vydání zajišťovacího příkazu by firmu mohl řídit správce, plánuje ministerstvo

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí Zdroj: CTK

Ministerstvo financí
Andrej Babiš a Alena Schillerová o brífinku (15. května 2017)
Andrej Babiš a Alena Schillerová o brífinku (15. května 2017)
4 Fotogalerie
ČTK

Po vydání zajišťovacího příkazu by firmu mohl kontrolovat zajišťovací, respektive nucený správce. Na jednání skupiny expertů, v níž byli například ombudsmanka Anna Šabatová či předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová. Skupina doporučila, aby možnost zavedení institutu správce byla podrobně posouzena. Správce by byl alternativou k zajišťovací exekuci, která může fungování těchto firem ohrozit.

"Zavedení tohoto institutu považuji za rozumnou alternativu v situacích, kdy správce daně za nynější právní úpravy nemá při realizaci zajišťovacího příkazu jinou možnost, než je exekuce majetku," uvedla Schillerová. Mělo by jít o nezávislého odborníka, nikoliv pracovníka Finanční správy nebo jiné instituce z ministerstva financí. Nezávislý správce by zabránil vyvádění peněz z firmy, aby se nemohla vyhnout svým daňovým povinnostem. Zároveň by umožnil pokračování její činnosti, čímž by se předešlo faktické likvidaci firmy v případech, kdy je po vydání zajišťovacího příkazu okamžitě provedena exekuce.

Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy proti neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Finanční správa v poslední době čelila kritice, že příkazy zneužívá.

Institut zajišťovacího příkazu má v českém daňovém řádu jednoznačné opodstatnění, zejména coby záchranná brzda proti daňovým podvodům, zejména na DPH, shodla se skupina. Zajišťovací příkaz nemá být podle ní trestem, ale prostředkem pro výběr daní v situaci, kdy jiné nemohou být účinné.

Nedávná úprava a zpřesnění metodiky Finanční správy týkající se vydávání zajišťovacích příkazů představují podle závěrů skupiny krok správným směrem a přispěly k tomu, aby tento nástroj byl uplatňován pouze v nezbytně nutných případech závažných podvodů či tzv. schránkových firem.

V posledních měsících se problematika příkazů dotkla například opavské společností FAU. Finanční správa čelila podezření, že firmu chtěla účelově zlikvidovat a že jednala na pokyn tehdejšího minitra financí a současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten to popřel, stejně jako generální ředitel finanční správy Martin Janeček. V září pak Krajský soud v Ostravě zrušil rozhodnutí celníků o zajišťovacích příkazech. Celní úřad podle něj neměl důvod pro tak masivní zajištění.

Šabatová před měsícem oznámila, že zatím nezjistila, že by finanční správa plošně využívala nebo zneužívala zajišťovací příkazy. Její šetření ale nevyloučilo individuální pochybení.