„Ve věci prověřování případu Mostecké uhelné společnosti v minulých dnech Útvar odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování rozeslal na základě pokynu dozorujícího státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci celkem šesti osobám usnesení o zahájení trestního stíhání z trestného činu zneužití informace a postavení v obchodním styku,“ uvedl mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. Šéf olomouckého VSZ Ivo Ištvan řekl, že případ nebude komentovat.
Podle Rudyšarové se jednání popisované v usnesení odehrálo v době, kdy „jeho aktéři byli vlastníky společnosti MUS“. Obvinění je podle ní výsledkem společenského tlaku a je nezákonné. Manažeři proti němu podají stížnost.
Česká policie okolnosti privatizace MUS z konce 90. let prověřovala řadu let pro podezření ze spáchání trestných činů krácení daně, poplatku a podobné povinné platby, porušování povinností při správě cizího majetku a zneužívání informací v obchodním styku. Případ odložila naposledy v roce 2008. O rok později ale tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká nařídila kauzu otevřít a pokračovat v prověřování. Koncem loňského ledna se pak na základě informací ze Švýcarska prověřování rozšířilo i o podezření z přijímání úplatku a podplácení.
Někdejší privatizaci MUS již roky prověřují švýcarské orgány, a to kvůli podezření, že ji provázely finanční machinace. Tamní prokuratura loni podala obžalobu na sedm lidí, bývalých manažerů Mostecké uhelné a Appian Group. Jde o šestici Čechů a jednoho Belgičana. Švýcarský soud ale v polovině dubna spis v kauze manažerů MUS vrátil prokuratuře k doplnění.
Švýcarsko se České republiky již od první poloviny roku 2010 dotazovalo, zda se hodlá připojit k trestnímu řízení jako poškozená strana s nárokem na náhradu škody. Švýcaři tvrdí, že Česko v souvislosti s obchody s akciemi MUS . ČR se ale kvůli průtahům tuzemských úřadů nepodařilo ke švýcarskému trestnímu řízení připojit. Například strana Věci veřejné z toho vinila ministerstvo financí a spravedlnosti, oba úřady to odmítly. ČR nyní zůstává v pozici poškozeného, zúčastní se dalšího řízení a má připravenu civilní žalobu.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) vytkl situaci, ve které se Česko v kauze Mostecké uhelné ocitlo, Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Na čtyři žalobce v čele s bývalým šéfem Vlastimilem Rampulou podal . Podle ministra byly některé jejich průtahy účelové. Postup v případu pak Pospíšil doplnil i do kasační stížnosti podané k Nejvyššímu správnímu soudu, který nedávno rozhodoval o dalším Rampulově osudu. Stížnosti vyhověl, a šéf pražských žalobců musel svoji funkci .
Na počátku června také podalo na šest bývalých manažerů MUS ministerstvo financí . Podezřívalo je z několika trestných činů, mimo jiné z porušení povinností při správě cizího majetku. Ministerstvo v oznámení vyčíslilo i škodu, kterou po bývalých manažerech chce vymáhat. Jde o miliardy.
Média dříve uvedla, že za hlavní aktéry podezřelých operací byli ve Švýcarsku považováni někdejší ředitel dolů Antonín Koláček, českošvýcarský podnikatel Jiří Diviš nebo Belgičan Jacques de Groote, bývalý vysoký manažer Mezinárodního měnového fondu (MMF) a pozdější šéf skupiny Appian Group, která prostřednictvím švýcarské společnosti Investenergy S.A. v letech 1997 až 1999 postupně skupovala akcie MUS a později převáděla na jiné subjekty. Česká policie vyšetřovala podezření, že MUS byla ovládnuta pomocí peněz, které měla povinně odkládat na rekultivace.
O co jde v kauze MUS
| Česko se snaží dořešit kauzu, při níž po divoké privatizaci přišlo o majoritu v Mostecké uhelné společnosti. A podle švýcarských úřadů i zhruba o osm miliard korun. Kvůli nezákonnému ovládnutí hnědouhelných dolů, praní peněz a korupci postavili Švýcaři před soud sedm bývalých manažerů a majitelů MUS. Na jejich kontech zablokovali dvanáct miliard korun. Vliv nad Mosteckou uhelnou ztratil stát v roce 1998, v době úřednické vlády Josefa Tošovského, více než polovina akcií se dostala pod kontrolu samotné společnosti. Na koupi majoritního podílu byly použity dvě a půl miliardy korun vytažených z podnikových účtů. Podobnou operaci pak noví majitelé uskutečnili ještě jednou, a to při dokoupení zbylého balíku akcií. Stát prodal svůj zbývající 46procentní podíl v Mostecké uhelné Appianu Group zastupujícímu „nejmenované zahraniční investory“ za pouhých 650 milionů korun v roce 1999. Tato suma je podle švýcarských prokurátorů o tři a půl miliardy korun nižší, než byla skutečná cena. Česká strana se nyní snaží vyšetřit, zda prodej státního podílu neprovázela korupce. Doly měnily majitele několikrát, v roce 2005 je Appian prodal za zhruba šest miliard korun firmě, kterou založila čtveřice manažerů působících v těžební firmě i v Appianu – Antonínu Koláčkovi, Luboši Měkotovi, Petru Pudilovi a Vasilu Bobelovi. Dnes je vlastní podnikatel Pavel Tykač. Koho stíhají Švýcaři: Antonína Koláčka, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého, Marka Čmejlu, Petra Krause a Belgičana Jacquese De Groota |
