Jen pár korun z každé tisícovky vybrané na daních. Na posílení obrany Česko má, míní rozpočtová rada
- Vláda zatíží rozpočtové výdaje a příjmy naopak oslabí. Kdyby sáhla k revizi, peněz pro armádu bude mít dostatek.
- Rozpočtová rada pochybuje o tom, že Česko letos dodrží zákon, který si samo schválilo.
- Vykazování dopravních staveb jako výdajů na obranu v NATO zřejmě neprojde.
Ve státním rozpočtu není prostor pro zvyšování výdajů na obranu. Touto frází odráží vláda stále tvrdší kritiku NATO. Česko přitom letos zřejmě nesplní ani původní strop ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. A posílat armádě více peněz, aby v roce 2035 dostávala 3,5 procenta HDP, považuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO) za nereálné. I když země podobně jako ostatní spojenci čelí problémům způsobeným íránskou válkou, na posílení obrany by se podle odborníků peníze našly. Chybí však politická vůle.
„Stačilo by proškrtat výdaje a například některé teprve plánované dopravní stavby zahájit o rok nebo o dva roky později,“ nabízí krátkodobé řešení Petr Musil z Národní rozpočtové rady (NRR).
Opozice míní, že především hnutí ANO ustupuje SPD, jehož voliči trvají na diplomatickém řešení války na Ukrajině a utrácení za zbraně odmítají.
Výdaje porostou, příjmy klesnou
S výjimkou úspor na úřadech kabinet větší škrty nechystá a rozpočtové výdaje hodlá ještě více zatížit. Chce zrušit důchodovou reformu nebo televizní a rozhlasové poplatky. Pokud bude provoz veřejnoprávních médií hrazen státem, představuje to přes 12 miliard korun ročně.
A příjmy plánuje vláda oslabit. Jen poklesem firemní daně na 19 procent ze stávajících 21 procent přijde rozpočet o 20 miliard korun ročně. Kdyby koalice ANO, SPD a Motoristů z těchto slibů vycouvala nebo je s ohledem na zhoršující se bezpečnostní situaci poupravila, Česko by závazky vůči NATO o postupném nárůstu výdajů na obranu mohlo plnit.
„Prostor se určitě dá nalézt, ekonomika roste,“ míní další člen vedení NRR Luboš Komárek. Podle něj by se debata neměla vést o tom, zda bude Česko armádní výdaje ve výši dvou procent HDP dodržovat – jak si s podporou ANO v minulém volebním období uzákonilo – ale o kolik bude tento limit překračovat. „Už nežijeme v úplně mírových dobách,“ připomíná Komárek.
Na jednoduchém modelu popisuje, co by nárůst fakticky představoval. „Z každé na daních vybrané tisícikoruny vydáváme na obranu desetikoruny, na důchody to jsou stokoruny. Jsou tam obrovské rozdíly. V případě armády by v tomto schématu stačilo zvýšení v řádu několika korun,“ vysvětluje.
Projde vládě křižovatka u Brna?
Vicepremiér a šéf rezortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ujišťuje, že Česko tento rok vydá na obranu o něco více než dvě procenta HDP. Podle lednové makroekonomické predikce vychází 2,07 procenta. „Vůči roku 2025 navyšujeme o přibližně 14 miliard korun a povinná dvě procenta by měla být mírně překročena. Ve stejný okamžik posilujeme i energetickou a vnitřní bezpečnost, takže je to s ohledem na rozpočtové možnosti vyvážené,“ argumentuje Havlíček.
NRR má však pochyby, zda Česko vůbec dostojí zákonem stanovenému dvouprocentnímu stropu. Důvodem jsou dopravní stavby, které kabinet do vykazovaného objemu započítal. Bez nich rozpočet samotného ministerstva obrany činí 154,8 miliardy korun, což je 1,73 procenta HDP.
„Je tam více projektů včetně mimoúrovňové křižovatky u Brna. Není jisté, zda je NATO jako obranné výdaje uzná. Tyto stavby by například musely být zesíleny, aby je mohly využívat tanky,“ upozorňuje Komárek. Podobně to zkouší Polsko, které si započítalo novou nemocnici. Podle zpřísněných pravidel aliance by to ale muselo být polní zdravotnické zařízení.
