Pálit miliardy jen kvůli tabulkám NATO nebudeme, říká Havlíček. Do výdajů na obranu chce počítat i mosty
- Ministr Karel Havlíček chce s administrativou Donalda Trumpa vyjednat, aby se do výdajů HDP na obranu počítaly třeba investice do infrastruktury.
- Stát chce zestátnit ČEZ do dvou let, distribuce nebo obchod se ale podle Havlíčka mohou na pražskou burzu vrátit.
- Nábor talentů z Indie či Filipín se má díky elektronizaci zkrátit ze 120 na 30 dnů.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček odmítá honbu za procenty u výdajů na obranu. Jak uvedl ve velkém rozhovoru v pořadu FLOW, místo nákupů těžké techniky sází na budování odolnosti státu. Do výdajů na obranu chce započítat třeba strategické stavby, jako jsou mosty, nebo investice do AI. O svém záměru chce přesvědčit spojence v NATO i americkou administrativu Donalda Trumpa.
„Chceme vysvětlovat i NATO, že projekty typu železnic a mostů vedoucích do Polska v případě problému posilují obranyschopnost a měly by být uznávány jako obranný výdaj,“ uvedl Havlíček ve FLOW. Podle něj je Česko nyní v USA vnímáno jako hlas rozumu a Česká republika má s USA nadstandardní vztahy.
VIDEO: Zestátnění ČEZ spustíme letos, část firmy by se mohla dál obchodovat na burze, připustil Havlíček
Rozpočet mimo zákon?
V rozhovoru pro FLOW Havlíček okomentoval i státní rozpočet, kdy vláda operuje s deficitem 310 miliard korun. To je o 24 miliard víc, než plánoval předchozí kabinet. Podle mnoha ekonomů takový rozpočet odpovídá spíše období krize než konjunktury, ve které se nyní nacházíme. Havlíček ale v rozhovoru odmítá, že by tím porušoval zákon o rozpočtové odpovědnosti.
„Náš právní výklad je takový, že se zákon neporušuje. Nemohli jsme v rozpočtu ignorovat 17 miliard na důchody nebo desítky miliard na dopravu, které tam minulá vláda nedala. Buď bychom museli okamžitě zastavit stavby dálnic, nebo přiznat realitu. My jsme zvolili realitu,“ vysvětluje vicepremiér ve FLOW, kde probral s moderátory Veronikou Jonášovou a Janem Novotným také transformaci ČEZ, která má být hotová do dvou let.
Havlíček v rozhovoru poprvé naznačil, že stažení firmy z burzy nemusí být definitivní. „Nikde není psáno, že se v ČEZ nedá udělat to, že se distribuční nebo obchodní část opět zalistuje na burzu,“ řekl.
Lov na asijské talenty
V otázce trhu práce chce Havlíček radikálně zrychlit nábor kvalifikovaných sil ze zahraničí. Firmy si podle něj lidi nevybírají proto, aby šetřily na mzdách, ale proto, že v Česku prostě nejsou.
„Problém je v tom, že firma čeká 120 dnů. Připravujeme systém, který to zdigitalizuje a zkrátí na 30 dnů. To není o migrantech navíc, ale o flexibilitě,“ říká Havlíček s tím, že podle svých slov odmítá vítat lidi, kteří chtějí jen využívat sociální systém.
K tématu větrných elektráren se Havlíček staví skepticky. Přestože uznává, že jde o levný zdroj, kritizuje způsob, jakým byly plánovány akcelerační zóny.
Proč si myslí, že byly větrníky plánovány papalášsky a je to skutečně zásadní téma dneška? Jak vnímá nyní Filipa Turka a jeho aktivitu kolem větrníků? Jak chce obhájit, že Česko kromě Španělska jako jediná země NATO otevřeně deklarovalo, že nedodrží závazek vynaložit pět procent HDP na obranu? Podívejte se na rozhovor FLOW, kde jsem s ním tato témata probrala podrobně.
