Ať vláda naskočí do vlaku evropských miliard, apelují zbrojaři. Nahradí tak škrty v obraně
- Nový Fond konkurenceschopnosti má pro potřeby evropských armád a obranného průmyslu vyčlenit až 130 miliard eur.
- Dosud nejštědřejší evropský nástroj SAFE předchozí vláda moc nevyužila.
- Uvadající automotive lze částečně transformovat a vnést do české ekonomiky nové inovace a technologie, míní odborníci.
Miliardy eur na obranné projekty z Evropské unie zatím Česko míjejí. Nejen rychle zbrojící Polsko, ale například i Maďarsko a další země jsou výrazně aktivnější. V současnosti se chystá další podpora, nově peníze poskytne například Evropská investiční banka (EIB). A především má vzniknout Fond konkurenceschopnosti, který pro potřeby evropských armád a obranného průmyslu vyčlení až 130 miliard eur. Podle firem jsou to příležitosti, které by už tentokrát neměly zůstat ležet ladem.
Platí to zvlášť za situace, kdy nová vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů navrhuje škrtnout 21 miliard korun z letošního rozpočtu ministerstva obrany. Krácení na čtvrteční konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost ostře kritizoval americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick. Česká republika podle něj riskuje, že se propadne mezi nejhorší černé pasažéry v NATO, kteří se spoléhají na pomoc ostatních, aniž by sami kolektivní obranu posilovali.
Naskočit do vlaku
Dosud nejštědřejší byl evropský program SAFE (Security Action for Europe), který zemím EU nabídl zvýhodněné půjčky na zvýšení obranných schopností v celkovém objemu 150 miliard eur. Zatímco Polsko si z tohoto koláče ukrojilo více než čtvrtinu, asi 3,7 bilionu korun, Česko se za předchozího kabinetu Petra Fialy spokojilo s třemi miliardami eur, zhruba sedmdesáti pěti miliardami korun.
„Tato příležitost nám utekla. Doufáme, že přijde program SAFE 2 a česká vláda do tohoto vlaku už naskočí, a to zejména za situace, kdy v našem státním rozpočtu nemáme na obranu dostatek prostředků,“ říká pro e15 viceprezidentka Asociace leteckého a kosmického průmyslu Martina Tauberová.
Za nevyužitou možnost označil přístup předchozí vlády i Tichomír Jenkut z fondu Presto Tech Horizons, který založily skupina CSG Michala Strnada a kapitálová společnost Presto Ventures. Fond vyhledává a investuje do startupů právě z oblasti obrany a bezpečnosti.
„Z Česka je možné vybudovat obrovskou globální obrannou firmu,“ míní Jenkut. „Stále ale nejsme tam, kde bychom měli být. Startupy by potřebovaly injekci za stovky milionů eur,“ odhaduje.
Až 130 miliard eur
V novém víceletém rámci se chystá nový Fond konkurenceschopnosti, do něhož se shromáždí veškeré stávající finanční nástroje. „Jen pro obranu má být uvolněno 130 miliard eur. Je ale otázka, kolik se nakonec podaří vyjednat. Bude záležet na ochotě členských států, které musejí přispět,“ uvádí vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce rezortu obrany Radka Konderlová.
Co se týče kapitálové podpory nových technologií, v příštích týdnech by podle Konderlové měla EIB, potažmo Evropský investiční fond, vyhlásit nástroj Defence 2.0. „Tam by mělo být až 1,7 miliardy eur pro investice do startupů. Je to daleko větší částka, než je dnes v Inovačním fondu NATO, jehož je Česko členem. Bude to příležitost pro české venture kapitálové fondy a startupy, aby se o tuto možnost zajímaly,“ dodala šéfka sekce průmyslové spolupráce.
Nepodrazit si nohy
Podle Tauberové však musejí být mnohem aktivnější nejen podniky, ale i vláda. „Abychom dokázali evropské zdroje využít, potřebujeme politickou rozhodnost. Jde o budoucnost obranyschopnosti každého státu EU a zároveň o to, abychom našemu obrannému průmyslu a celé české ekonomice nepodtrhli nohy,“ apeluje zástupkyně letecké asociace.
Mezi odborníky se už delší dobu hovoří o tom, že například uvadající automobilový průmysl by bylo možné částečně transformovat a vnést do českého hospodářství nové obranné inovace a technologie. Automotive by mohlo využít volné kapacity například na produkci dronů, řízených střel a systémů na pozemní a vzdušnou ochranu proti bezpilotním prostředkům.
Jen do projektů Evropského obranného fondu se od začátku dekády zapojilo 27 českých subjektů. Jsou to společnosti ERA, ESC Aerospace, GE Aviation, česká pobočka amerického Honeywellu, Výzkumný a zkušební letecký ústav, Vojenský výzkumný ústav a také ČVUT. Podílejí se na vývoji v oblastech, jako jsou kvantové technologie, umělá inteligence, autonomní systémy, chytrá munice, radary, letecké přístroje či ochrana proti zbraním hromadného ničení.
