Sněmovna po deseti hodinách došla ke sporné novele. Ve hře jsou stovky miliard korun
- Sněmovna po desetihodinových obstrukcích začala projednávat novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel.
- Vládní většina ANO, SPD a Motoristů prezidentovo veto pravděpodobně ve středu přehlasuje.
- Opozice varuje před stovkami miliard korun dodatečných výdajů a chce se obrátit na Ústavní soud.
Sněmovna se začala dnes večer zabývat spornou novelou k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Poslanci se k předloze dostali po zhruba deseti hodinách od dopoledního zahájení schůze, které vyplnili opoziční zástupci kritikou kabinetu ANO, SPD a Motoristů a navrhováním úprav programu. Vládní tábor prezidentovo veto s největší pravděpodobností přehlasuje. Očekává se, že se tak stane ve středu odpoledne.
Navrhované změny ohrožují podle Pavla dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Navíc podle něho oslabují poslaneckou kontrolu veřejných peněz. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob, jenž vystoupil k novele jako první, označil výhrady hlavy státu za závažné. „Prezident nepoužil veto pro nic za nic,“ zdůraznil.
Prostor k vystoupení před ním nevyužila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která navrhované změny hájila před poslanci už dopoledne. Po zahájení debaty o novele ze sálu odešla, stejně jako například premiér Andrej Babiš (ANO). Jakob pak mluvil už k téměř prázdné Sněmovně.
Přihlášky s přednostním právem se vzdal také předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan. Do běžné debaty k novele se hlásily dvě desítky poslanců.
Opozice mluví o bianco šeku na stovky miliard
Opoziční řečníci mluvili dopoledne v souvislosti s předlohou o kreditní kartě, bianco šeku na další stovky miliard výdajů na dluh a s úrokem. Předlohu, pokud bude platit, napadnou u Ústavního soudu.
Kritiku budí především ustanovení, které vládě umožní zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu se nezapočítávají do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent, což letos představuje 240 miliard korun. Další výtkou bylo to, že v některých případech bude moci vláda zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.
