Štědřejší podpora státu nezabere. Spořící důchodový pilíř přijde o milion lidí, varují správci penzijka
- Reformu penzijního spoření čeká podrobná debata v rozpočtovém a hospodářském sněmovním výboru.
- Správci penzijka lobbují za zachování poplatku za zhodnocení majetku klienta. Byl by ale nižší.
- Někteří opoziční i vládní poslanci varují před přesunem peněz střadatelů do USA.
Reforma penzijního spoření přiláká díky zásadnímu osekání poplatků, vyšší státní podpoře a odvážnější investiční strategii 600 tisíc převážně mladých účastníků, očekává vláda. Správci penzijka to však vidí zcela opačně. Jakkoliv většinu navrhovaných změn podporují, právě výrazné snížení poplatků podle nich přinese rozklad systému.
„Už v roce 2029 ztratíme až jeden milion klientů a propad bude pokračovat,“ tvrdí penzijní společnosti. V srpnu si ukládalo peníze na důchod se státní podporou zhruba 3,9 milionu lidí.
Dalšími negativy novely zákona má být zhoršení diverzifikace portfolií a odliv stovek miliard korun z Česka. Reformu aktuálně projednávají poslanci, prošla prvním kolem. Nyní ji čeká podrobnější debata v rozpočtovém a také v hospodářském sněmovním výboru. Zástupci penzijních společností přesvědčují zákonodárce, aby předlohu upravili a poplatky klesly o něco méně.
Poplatek jen za výnos nad inflaci
Ministerstvo financí a následně kabinet navrhly, aby až 15procentní poplatek za zhodnocení majetku účastníka zanikl a poplatek za správu se oproti současnosti snížil o polovinu a činil 0,5 procenta.
„Nebojujeme za zachování stávajících poplatků. Pokles ale musí být rozumný, aby se třetí důchodový pilíř mohl rozvíjet a zvládali jsme přivádět dostatečný počet nových klientů,“ řekl šéf Asociace penzijních společností Radek Moc.
Reforma má začít platit už od začátku příštího roku. Její stávající podoba by podle Moce způsobila, že ve třetím čtvrtletí začne prudký pokles účastníků. „Hrozí, že zákon bude nutné velmi brzy znovu měnit. Přitom by měl být domyšlený a dlouhodobě funkční,“ upozornil.
Správci penzijka proto lobbují za zachování poplatku za zhodnocení majetku klienta. Měl by však mít o třetinu nižší strop. Společnost EY spočítala, že by mohl dosahovat maximálně deset procent. Navíc by se uplatňoval jen na výnos, který by v daném roce převýšil inflaci.
České peníze by skončily v cizině
Průměrné celkové náklady doplňkového penzijního spoření v roce 2025 činily podle správců jedno procento. Z toho připadlo 0,4 procenta na distribuci a marketing, 0,21 procenta na asset management, tedy na správu aktiv, a 0,39 procenta tvořila administrativa.
Pokud by prošla neupravená vládní předloha, musely by penzijní společnosti osekat náklady o polovinu, aby se vešly do zmíněného půlprocentního poplatku. Ani úplné zrušení distribuce a marketingu by ale podle Moce nestačilo k tomu, aby se dostaly alespoň na černou nulu.
Na řadu by muselo přijít škrtání nákladů na aktiva. Ty musejí správci v současném i plánovaném nastavení hradit ze svého, ačkoliv ve všech jiných podílových fondech v Česku i Evropské unii jsou účtovány k tíži fondů. Penzijní společnosti by tak byly nuceny nakupovat výhradně nejlevnější americké ETF fondy (Exchange Traded Fund, pozn. red.). Na tom by však klienti prodělávali. Zároveň by došlo k odlivu finančních prostředků z tuzemska do ciziny.
„Pasivní investice do levných ETF znamená odliv prostředků z Česka, tedy žádná podpora lokálních start-upů nebo infrastrukturních a rezidenčních projektů. Stovky miliard korun budou pracovat výhradně pro rozvoj zahraničních ekonomik,“ uvedl Miroslav Gajzler z představenstva KB Penzijní společnosti.
Schillerová pokles poplatků hájí
Někteří opoziční i vládní poslanci možné nežádoucí dopady reformy kritizují. Například místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek varoval právě před přesunem peněz účastníků důchodového spoření do USA. „Nízkými poplatky přidušené penzijní společnosti mohou ušetřit nákupem finančních derivátů vázaných na indexy amerických akcií,“ míní. Podobně se vyjádřil také místopředseda sněmovny za ANO Patrik Nacher.
Vláda se však tváří neoblomně. „Penzijní společnosti dnes vybírají jedny z nejvyšších poplatků v Evropě,“ argumentuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní destabilizace třetího penzijního pilíře nehrozí.
Reforma má zejména mladým lidem přinést až jeden milion korun navíc v případě, že si začnou ukládat peníze před dosažením třicítky a budou v systému 35 let. Nyní si většina účastníků naspoří přibližně 600 tisíc korun. Je to ale způsobeno hlavně tím, že začnou se spořením až kolem čtyřicítky a mnohdy volí příliš opatrný investorský přístup.
