Díky zavedení zóny by se mělo snížit znečištění ovzduší v metropoli, jež způsobuje hustá automobilová doprava zplodinami z výfuků aut. Ministerstvo chce vyhlásit dotace na podporu zavádění nízkoemisních zón (NEZ) i v dalších městech a obcích, jež na svém území podobné zóny zavedou.
Ministerské „nízkoemisní dotace“ mají být obdobou oblíbených „kotlíkových“ dotací. „Z programu plánujeme podporovat například carsharing nebo cyklodopravu a další aktivity, které přispějí ke zlepšování ovzduší,“ řekl Kříž. Financovat se budou z prostředků Státního fondu životního prostředí a dotčené obce.
Zóna bude do konce roku, tvrdí město
Praha se v dohodě zavázala, že vyhlášku o zavedení nízkoemisní zóny schválí do konce letošního roku. Má stanovit území NEZ a emisní kategorie vozidel, kterým bude vjezd do zóny povolen. Podle zákona o ochraně ovzduší by mohla začít platit do 12 měsíců. Zavedení zón musí ale ještě schválit městská rada a musí projít zastupitelstvem.
Vzhledem k říjnovým komunálním volbám chce město podle náměstka Nouzy projekt zcela připravit, pokud by v něm chtěla nová politická reprezentace rychle pokračovat. „Znamenalo by to, že nízkoemisní zóny by v Praze začínaly platit od 1. ledna 2016,“ upřesnil Nouza Českému rozhlasu.
Je to šikana Pražanů, kritizuje Humplík
Podle předsedy pražské ODS Filipa Humplíka jsou nízkoemisní zóny v Praze jen šikanou Pražanů. „Pražané nemohou přeci platit za vjezd autem do centra, když město ztělesněné koalicí TOP 09/ ČSSD blokuje torpédováním dostavby Blanky objízdnou trasu. Je to jen další nekoncepční a polovičaté řešení, které bude Pražany stát peníze,“ reagoval.
Nízkoemisní zóna by měla zasáhnout do širšího centra města s tím, že první fáze, jež by začala platit od roku 2016, by zamezovala vjezdu vozidel, které nesplňují limit EURO 3. „Je to mírnější varianta, než byla navrhována pracovní skupinou. Rádi bychom šli postupnou cestou,“ doplnil.
| Vliv silniční dopravy na ovzduší v Praze |
|---|
| Podle údajů emisní inventury z roku 2011 zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem byl v Praze podíl silniční dopravy na emisích oxidů dusíku 68 procent, na emisích benzenu 63 procent a na emisích benzo(a)pyrenu 71 procent. Podíl silniční dopravy na emisích látek PM10 činil 95 procent. |
Ze zákona může obec poskytovat výjimky subjektům podnikajícím v Praze, tak i rezidentům, tím se podle náměstka může prodloužit přechodné období od samotného zavedení, aby si občané systému přivykli. Město předpokládá, že by zhruba v roce 2018 mohlo dojít ke zpřísnění normy. Občanům se budou vydávat osmdesátikorunové etikety vázané na registrační značky vozidel, u nichž bude záležet na datu jejich výroby.
V Německu se názory na zóny různí
Ve světě jsou nízkoemisní zóny zavedeny v Rakousku, Belgii, Dánsku, Řecku, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Švédsku a Velké Británii a také v Německu. Právě v Německu předcházela zónám kritická diskuze. Ekologické organizace tvrdily, že většina měst nedostatečně kontroluje dodržování zákazů vjezdu starším vozidlům do vymezených oblastí. Systém je tak neefektivní.
Dodnes nepanuje shoda, co vlastně systém zón přinesl. Jak tvrdí německý automobilový klub ADAC, v některých městech se počet prachových mikročástic ve vzduchu dokonce zvýšil. Klub si také stěžuje na zbytečná omezení pro řidiče.
Berlínská radnice například uvedla, že kdyby nízkoemisní zóna neexistovala, zatížení městského ovzduší prachovými mikročásticemi by bylo jen o tři procenta vyšší. Mírné snížení polétavého prachu hlásí například Hannover, Kolín nad Rýnem nebo Mnichov.
