Zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek bude v zákoně o střetu zájmů zřejmě přísnější. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Sněmovna úpravy takzvaného „lex Babiš" schválila pozměňovacím návrhem skupiny koaličních poslanců v čele s předsedou klubu Pirátů Jakubem Michálkem ve vládní novele, která mění organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Schvalování předlohy měsíce brzdilo opoziční hnutí ANO. Nedokázalo ale prosadit vrácení předlohy do opětovného projednání ve druhém čtení ani odklad účinnosti na rok 2026, tedy na dobu po příštích sněmovních volbách. Novela má být účinná od příštího roku. Dolní komora schválila Michálkův pozměňovací návrh hlasy 85 ze 164 přítomných poslanců. Pro úpravu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti hlasovalo 79 poslanců z ANO a SPD.
Zástupci ANO tvrdili, že Michálkova úprava míří na jednoho člověka, tedy předsedu hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše, že jde o takzvaný přílepek a že je protiústavní. „Každý, kdo pro zákon zvedne ruku, rozviklá naše hodnoty demokracie, za které bojovali naši rodiče nebo my sami před 34 lety,“ uvedl před hlasováním místopředseda frakce hnutí Aleš Juchelka. „Generace mých rodičů stoprocentně nebojovala za to, aby oligarchové mohli vlastnit média a pobírali stamilionové dotace,“ opáčil mu Michálek.
ANO ohlásilo, že pokud novelu schváli i Senát a podepíše ji prezident, obrátí se na Ústavní soud.
Zákon o střetu zájmů se podle schválené úpravy bude nově vztahovat i na prezidenta republiky. Hlava státu by tak měla každoročně podávat majetkové oznámení a platily by pro ni i další povinnosti včetně zákazu vlastnictví médií.
Předloha zejména mění ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.
U médií stanoví schválená novela výjimky. Zákaz by se nevztahoval na případy, kdy periodický tisk vydávají politické strany a hnutí, jejich instituty nebo jimi ovládané společnosti, ani na média, jejichž provozovatelé nemusí vydávat účetní výroční zprávu.
Předloha dále upravuje pokuty za porušení zákazu provozování některých médiích. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil „vhodné opatření“, například prodej média.
Ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek se do zákona o střetu zájmů dostala začátkem roku 2017. Bývalý ministr financí a premiér Babiš o nich mluvil jako o „lex Babiš“ s tím, že novela míří na něj. Po její účinnosti vložil v únoru 2017 akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Skupina Mafra spadající pod Agrofert patří k největším mediálním domům v Česku. Politikům, na něž se bude nová úprava ohledně médií vztahovat, dá novela šedesátidenní lhůtu na to, aby se s ní vypořádali.
Schválená úprava také zmírňuje nedávno přijaté omezení využívání údajů z majetkových oznámení vrcholných politiků. Ustanovení, podle nichž mohou být veškeré informace vedené v registru oznámení „použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře“, se bude opět vztahovat jen na vybrané činitele.
