„Zatímco ale Babiš ještě nese naději, u Fica už je vidět klesající tendence,“ tvrdí Radičová, která se v Praze zúčastnila debaty ke 22. výročí rozpadu Československa pořádané Knihovnou Václava Havla a Divadlem Husa na provázku.
„Fenomén Babiš“ je podle ní také reakcí na vysokou míru korupce v Česku. „Když přijde někdo bohatý, je naděje, že v politice nebude krást,“ vysvětlila uznávaná slovenská socioložka. Část Čechů podle ní s Babišem spojuje stejná očekávání jako v minulosti se šéfem TOP 09 a exministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.
V Česku viditelně, na Slovensku skrytě
Oligarchické demokracie jsou podle Radičové problémem transformovaných společností. V Česku na jejím počátku byla kuponová privatizace v 90. letech, na Slovensku takzvaná divoká privatizace ve stejném období. „V konečném výsledku byl ten produkt stejný. Vznikly silné finanční skupiny, které v mnohém dnes ovládají nejen politiku, ale vlastní i mediální prostor,“ uvedla slovenská expremiérka.
V České republice to podle ní platí o Babišovi. „Váš pan ministr financí v jedné osobě spojuje ekonomického bosse, vládního činitele i mediálního vlastníka,“ připomněla. Babišovu Agrofertu patří vydavatelství Mafra, které vydává mimo jiné deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny.
Na Slovensku podle Radičové tyto skupiny ovlivňují politiku nepřímo, více z pozadí. „Silná ekonomické lobby výrazně ovlivňuje politiky přes své kandidáty na kandidátních listinách, nebo přes takzvanou stranickou kolonizaci státu, tedy obsazování důležitých institucí a státních podniků svými lidmi. Projevuje se to pak v úspěšnosti firem v tendrech a při rozdělování veřejných financí,“ popsala situaci ve své vlasti. „Víc tak vládne nezvolená, neviditelná ruka, než ta zvolená,“ tvrdí.
Merkelová jako vzor
Slovenská expremiérka mluvila také o proruských výrocích českých a slovenských politiků, které podle ní mají oslovit tu část české a slovenské společnosti, která má sklon ke stesku po komunismu. „Není státnické přilévat oleje do ohně,“ reagovala Radičová na dotaz, jaký dopad mohou mít kontroverzní vyjádření Zemana nebo Fica ke konfliktu na Ukrajině a západním sankcím vůči Rusku. „Je ale rozdíl mezi slovy a činy. Všechny členské země Evropské unie schválily sankce vůči Ruské federaci a v reálných činech postupují společně,“ soudí slovenská premiérka z let 2010 až 2012, která se po odchodu z politiky vrátila k profesi socioložky.
Připomněla, že na sankcích vůči Moskvě se osmadvacetičlenná unie musela dohodnout jednohlasně, a i když je Fico stejně jako Zeman kritizoval, pomáhá Slovensko Ukrajině dodávkami plynu. „Činy jsou jednoznačné. To, že je tu jiná nebo dvojsmyslná rétorika politiků, to je rétorika dovnitř zemí, která úplně vědomě oslovuje tu část populace, která má větší příklon k Ruské federaci a k nostalgii po bývalém komunistickém režimu,“ dodala Radičová.
Za státnický přístup k ukrajinské krizi považuje postoj německé kancléřky Angely Merkelové. „Ta upozorňuje, že Rusko je součástí Evropy a není možné nenajít s Ruskou federací spolupráci a společnou řeč. Je nutné ji najít, ale neznamená to, že budeme akceptovat kroky, které jsou porušováním dohod a mezinárodního práva,“ uvedla neúspěšná slovenská prezidentská kandidátka.
Ruská rozpínavost nezmizí
Ohledně Ukrajiny Radičová očekává, že východoevropská země bude muset vyřešit svůj státoprávní status. „Státoprávní otázka by měla být řešena prostřednictvím celostátního referenda, protože jinak neskončí potenciál otevřené války a konfliktu, který na Ukrajině je,“ domnívá se.
Krym, který loni v březnu přes nesouhlas Kyjeva a Západu anektovalo Rusko, a možná i východní Ukrajinu, zmítanou boji mezi vládními silami a proruskými separatisty, podle ní nejspíš čeká dlouhé období nevyjasněného mezinárodního postavení. „Přirovnala bych to analogicky k severnímu Kypru,“ připodobnila možný vývoj na Ukrajině k situaci na středomořském ostrově. Jeho jižní část je členem EU, zatímco severní uznává jen Turecko.
S imperiálními tendencemi Ruska je podle Radičové třeba počítat i v budoucnu. „Obávám se, že nemáme v dnešní době v rámci mírových možností (na Ukrajině) jinou šanci než důsledně a donekonečna vyjednávat se zúčastněnými stranami a hledat řešení, které bude přijatelné především pro občany žijící na Ukrajině a v Ruské federaci,“ míní slovenská expremiérka.
